Při našem putování po obcích středního Polabí jsme se tentokrát zastavili ve Velkém Oseku, který sousedí s Libicí nad Cidlinou, kde se nacházelo slavné hradiště rodu Slavníkovců, vyvražděných v roce 995 Přemyslovci. Pozůstatkem kdysi rozsáhlých lužních lesů, chránících první zdejší obyvatele před nepřáteli, je národní přírodní rezervace Libický luh, s níž obec bezprostředně sousedí.
Není to však jen přitažlivé prostředí, které činí Velký Osek, vzdálený osm kilometrů od Kolína, zajímavým pro obyvatele i návštěvníky Jeho poloha blízko dálnice D11, rezidenční charakter, rozmanité možnosti bydlení, vyspělá občanská vybavenost a blízkost větších měst, jako je Kolín nebo Poděbrady, z něj činí velmi přitažlivé místo k žití.
„Staronový“ starosta Pavel Drahovzal si je těchto předností vědom, ví ale také, co v obci s víc jak 2300 obyvateli, věkovým průměrem 42 let
a rozpočtem pro rok 2015 ve výši 130 milionů korun chybí a na čem je třeba pracovat.
Základní akty modernizace Velkého Oseku – plynofikace, kanalizace, položení elektrických a telekomunikačních rozvodů do země – proběhly v převážné většině od 90. let minulého století do současnosti.
Co z toho zbývá ještě dokončit?
Jednou z našich hlavních priorit v letošním roce je výstavba II. etapy podtlakové kanalizace, na kterou se má napojit zbývající polovina z víc jak 800 nemovitostí v obci. Jde o investici za zhruba 80 milionů korun, na kterou jsme sehnali dotaci ve výši cca 50 milionů. Rádi bychom práce, které už začaly, dokončili do září letošního roku. S projektem II. etapy kanalizace jsme začali hned po mém nástupu do funkce starosty v roce 2010. Jak vidíte, administrace zabere i několik let, tak je to náročné.
Co si máme představit pod pojmem podtlaková kanalizace?
Obvykle se používá buď tlaková, nebo gravitační kanalizace. Podtlaková znamená, že se splašky odsávají. Na konci obce stojí podtlaková stanice, která to realizuje. Rozhodnutí
o této formě kanalizace bylo přijato v letech 2000 – 2001. Důvodem bylo, že se naše obec nachází v blízkosti národní přírodní rezervace, v ochranném hygienickém pásmu pitné vody
a v ochranném pásmu přírodních minerálních vod Poděbrady – Sadská. Tlaková kanalizace by byla levnější, ale museli jsme splnit striktní požadavky na ochranu vod, přírody a krajiny.
Pokud jde o obecní vodovod, zatím je pokryta zhruba čtvrtina domácností. Chtěli bychom samozřejmě, aby ho mohli využívat všichni obyvatelé. Bohužel stávající místní vrt je pro takové navýšení nedostačující, jeho kapacita není velká. Kromě vyhledání nového, silnějšího vrtu bychom museli postavit i novou úpravnu vody, ta původní pochází z 60. let minulého století. Řešení vidím v napojení na vodovodní přivaděč TPCA, kterým proudí velmi kvalitní voda. Obecně platí, že pokud bychom něco nového stavěli, tak podle nejnovějších technologií. Výstavba nového vodovodu nás přijde na 60 milionů. Je v tom i pořízení nového vodojemu, ten stávající rovněž pochází z 60. let minulého století. Chtěli bychom požádat o dotaci na Státním fondu pro životní prostředí.
Znamená to, že 75% domácností čerpá vodu z vlastních studen?
Ano. Zajistili jsme však dovoz tzv. „ekovody“, používané především na vaření. Každé dva až tři dny k nám zajíždí cisterna s touto vysoce kvalitní vodou z Káraného. Naši občané si mohou 1,5 litru pořídit za 5 Kč.
Jak je to s pracovními příležitostmi ve vaší obci? Také odsud lidé dojíždějí za prací?
Zhruba polovina jich dojíždí do Kolína a jiných přilehlých měst a obcí, část zaměstnanců dojíždí až do Prahy, polovina jich má práci v naší obci.
V tom jste v rámci regionu docela výjimeční. V jakých oborech se vaši občané uplatňují?
U místních živnostníků v oborech zedník, instalatér, topenář, elektrikář, truhlář… A také ve větších firmách, které se zabývají například kovových prvků pro železnice, kovovýrobou, údržbou aut, výrobou plastových recyklátů… Nejnověji se u nás etablovala německá firma, která rozjíždí výrobu plastových interiérových dílů do aut. Zatím má 40 pracovníků, ale plánuje zaměstnat až 400 lidí.
Pokud jde o počet nezaměstnaných v naší obci, pohybujeme se někde na střední úrovni, tedy kolem 9%. Nabídka práce v okolí je, ale problém spočívá v tom, že většina z našich nezaměstnaných občanů má základní vzdělání nebo vykonávala dělnické profese. Například v TPCA stále hledají nové zaměstnance, ale mají určité kvalitativní požadavky na práci v jejich provozu, které naši nezaměstnaní nejsou zřejmě schopni splnit.
Hovořili jsme o budoucích investicích. Co místní komunikace?
V letošním roce máme v plánu rekonstrukci ulice Dukelských hrdinů, páteřní místní komunikace naší obce, v hodnotě 15 milionů. Projekt byl nastartován již v roce 2012. Získali jsme na něj dotaci od ROPu (Regionální operační program) Střední Čechy ve výši 11, 5 milionu Kč. Práce snad budou zahájeny v únoru , záleží na počasí. Ukončit by se měly v květnu. Jejich součástí je rekonstrukce stávající dešťové kanalizace, nové podloží, nové chodníky, zelené pásy, podélná parkovací stání, nový povrch, zvýšené úrovně křižovatek, modernizace
a rozšíření veřejného osvětlení…
Jaké další investice ke zlepšení života vašich občanů vás v letošním roce ještě čekají?
Kupujeme například multifunkční čisticí vůz, protože jsme jednou z nejprašnějších obcí v rámci celé České republiky. V jeho základním vybavení nás přišel na 4 700 000 korun, dotace činí 4,1 milionu. Firma by nám jej měla dodat do konce března. Umí kropit, zalévat, čistit kartáčově komunikace i chodníky, zkrátka postarat se o údržbu veřejných prostranství.
V plánu máme dokoupit nástavby, například radlici na sníh nebo sekačku.
Rádi bychom zateplili budovu obecního úřadu a vyměnili v ní okna, což je investice ve výši 1,7 milionu korun, získali jsme k tomu dotaci 1,2 mil. Kč. Také chceme řešit dešťovou kanalizaci, která je v části naší obce v havarijním stavu. Její největší část pochází ze 60. a 70. let, byly vyrobeny z hrubého betonu, jsou zaneseny odpadem ze splaškových vod z domácností a tím pádem „rozežrány“.
Čeká nás rovněž obnova místního rozhlasu, který je v části obce nefunkční. V této lokalitě bychom chtěli pořídit bezdrátový rozhlas. Na svou modernizaci čeká také veřejné osvětlení. V roce 2013 během rekonstrukce Havlíčkovy ulice jsme poprvé vyzkoušeli LED osvětlení. Občané jsou s ním spokojeni, takže ho chceme použít i v dalších etapách modernizace.
Pokud jde o občanskou vybavenost, patříte k obcím s lepší bilancí…
To určitě. Máme základní školu s oběma stupni s kapacitou až 400 žáků, zaplněno je asi 270 míst, všechny prostory jsou však hojně využívány, jelikož se v nich provádí výuka speciálních předmětů. Dojíždí k nám děti z okolních obcí, například z Veltrub, Volárny, Jestřabí Lhoty. V mateřské škole máme kapacitu 90 dětí, je plně vytížena. Mimochodem, školu a školku jsme loni kompletně zateplili s pomocí dotace za cca 16 mil. Kč.
Funguje tu zdravotní středisko s praktickými lékaři po dospělé i pro děti, zubní ordinace, lékárna, kadeřnictví, manikúra, masáže…
Řekl bych, že pokud jde o základní potřeby, jsme schopni naše občany uspokojit. Máme také svou vlastní obecní policii v počtu dvou strážníků, kteří dohlížejí na bezpečnost
a klid života našich obyvatel. Snažíme se v rámci možností budovat z obce příjemné místo pro spokojený život jak pracovní, tak i osobní.
V tom jste rovněž dosti výjimeční. Co obchody?
Máme provozovny s nabídkou potravin, textilu, drogerie, květin… Také restaurace, například Motel u jezera je hojně navštěvovaný.
Kdyby si u vás někdo chtěl zvolit adresu pro bydlení, co byste mu mohli nabídnout?
Má několik možností. Může si koupit dům v nové či staré zástavbě, byt
v bytovém domě, nebo parcelu a začít stavět. Bytové domy jsou záležitostí soukromého developera, začaly se stavět v roce 2011, loni v prosinci byl zkolaudován třetí. Nacházejí se v lokalitě u fotbalového hřiště a nabízejí každý 19 malo – a středně metrážních bytů. V tom čtvrtém, který je ve výstavbě, je 26 bytů, z nichž min. tři mají být bezbariérové.
Jak je to u vás se spolky a kulturou?
Probíhá u nás velice čilý spolkový život. V každém měsíci v roce se něco děje, ať už jsou to plesy, čarodějnice, Den dětí, Den seniorů, soutěž Dračích lodí, drakiáda nebo mikulášská, veřejné zpívání koled či rozsvěcení vánočního stromku. Máme fotbalisty, myslivce, rybáře, včelaře, hasiče, TJ Sokol Velký Osek, ochotnické divadlo, které se obnovilo v roce 2011… Myslivci a rybáři pořádají každoročně v Dělnickém domě své plesy, při fotbalovém klubu je velmi aktivní fotbalová školička pro děti, svoji školičku mají také rybáři. Spolkovou činnost obec podporuje formou grantů, což znamená, že v prosinci podávají spolky žádosti o finanční příspěvek z obecního rozpočtu. Nad rámec toho jim poskytujeme bezúplatně prostory v obecních objektech. Naše roční podpora na spolkovou činnost činí zhruba půl milionu korun. Pokud jde o hasiče, máme u nás Jednotku požární ochrany, které jsme v minulých letech dali peníze na obnovu jejich výstroje a výzbroje. Účastní se závodu dračích lodí i dětského dne. Chtěli by založit Sbor dobrovolných hasičů.
Zastavil bych se u Dělnického domu stojícího v centru obce vedle mateřské školy, což je velká budova, zcela klíčová pro obec, v níž se pořádají například již zmiňované plesy. Její rekonstrukce je odhadována na 12 až 15 milionů. Rádi bychom s ní začali v tomto volebním období. V domě je restaurace, jejíž kuchyni obec před několika lety moderně vybavila. Má nového provozovatele. Před Dělnickým domem jsme v loňském roce vybudovali park s dětským hřištěm. Určité kroky jsme tedy již učinili a nyní se budeme snažit sehnat na rekonstrukci Dělnického domu dotaci. Ohledně jeho budoucího využití uvažujeme o přesunutí obecního úřadu, možná také místní knihovny a úřadovny obecní policie. Uvolněním prostor stávajícího obecního úřadu bychom ovšem mohli knihovnu, která dnes sídlí ve stísněných prostorách rodinného domu, přestěhovat i tam. Uvidíme, jak vše dopadne. Pokud se nám nepodaří sehnat dotaci, do rekonstrukce se zřejmě pustíme i tak, je však třeba počítat s tím, že bude trvat déle.
Vypadá to, že se vám daří vést obec společně se zastupiteli k dalšímu rozvoji a tím i zkvalitnění života vašich občanů. Existuje něco, co vás brzdí?
Ano, určité potíže, kromě těch standardních – nedostatek peněz a přebujelá byrokracie státních úřadů, máme s projektem tzv. Národního bruslařského stadionu, který měl vyrůst v naší obci. Byl to přehnaně velkolepý projekt z let 2007 – 2010 bývalého vedení radnice v hodnotě 1,5 miliardy korun, kvůli kterému obec například nevlastní fotbalové hřiště, nedostala zpět půjčku 2,5 mil. Kč aj. Projekt se nerealizoval, protože předchozí starosta nezajistil neustále slibovaného investora a my od mého nástupu do funkce v předešlém volebním období (2010) jen vypořádáváme závazky, splácíme dluhy…
Ať se vám daří všechny plánované záměry s úspěchem realizovat!
Dana Čermáková
Fotografie autorka
Leave a reply
You must be logged in to post a comment.