Francie je jednou ze zemí, ke které mám velmi blízko. Na pozadí francouzských chansonů, zpívaných v tom zpěvném jazyce, se chce člověku tančit, pít dobré víno, pojídat vynikající sýry a být při tom neustále elegantně oblečený. Takovou představu má nejspíš většina z nás. Pojďme se tedy dozvědět o Francii a jejích obyvatelích trochu více, a třeba i nevšedně?
Avantgardní
Pod slovem avantgarda se chápe progresivní hnutí,určující změnu vyjádření lidské společnosti. Kromě konkrétních uměleckých směrů 20. století (např. futurismus, surrealismus aj.) jde o pojem abstraktní, znamenající něco dosud nevídaného. V porovnání s ostatními státy světa Francie byla a je vždy napřed, připomeňte si jen několik francouzských „vynálezů“ – francouzský polibek, francouzský klíč, francouzskou revoluci i s její gilotinou a mnohé další.
Brut či Champagne?
Dva pojmy pro šumivé víno, u kterého bych ráda zdůraznila, že zlidovělý pojem „šampaňské“ se týká pouze odrůdy, pocházející z francouzské oblasti Champagne-Ardenne. Tato zásada je v Evropské unii zakotvena ve statutu chráněného místa původu. Na druhou stranu, brut je typem šampaňského stejně jako demi-sec či doux. Od sebe se liší obsahem cukru na litr vína – brut je jednou z nejkyselejších odrůd.
Dovolenková
Lidé ve Francii chtějí především „žít“ a bavit se. Proto mají Francouzi ze zákona pět týdnů dovolené, 13 státních svátků, dokonce i pracovní týden je ve Francii kratší než ten náš. Pracovat více než 35 hodin týdně znamená získat prémie!
Elegantní
Styl mají Francouzi v malíku, o tom nemůže být pochyb. Projít se po Champs-Élysées, pařížské třídě vedoucí k Vítěznému oblouku, znamená míjet dlouhé řady upravených dam v kloboučcích, stojících před módními domy slavných návrhářů. To aby se jako první mohly pyšnit novou kolekcí. Také k francouzským mužům neodmyslitelně patří móda, styl a smysl pro eleganci, jde však o mnohem více nenucenosti, než jakou ji známe třeba u Italů.
Francouzská
Francouzi jsou velcí, převelicí vlastenci. Jsou mimořádně pyšní na svou státní příslušnost, historii a kulturu, a tuto pýchu přenesli i do svých kolonií. Francouzskou duši mají také lidé
v kanadských provinciích (Québec) a v některých zemích západní Afriky. Přes všechny geografické rozdíly je spojuje jazyk, někdy i bageta vyčnívající z papírové tašky.
Gastronomická
Jídlo je v této zemi chápáno jako společenská a kulinářská událost, proto není Francouzům na obtíž stravovat se až do nočních hodin, a to obzvlášť při svátcích či významných rodinných sešlostech. To potom hospodyňka napeče domácí pečivo, pojídají se sýry, mazlavé i tvrdé, dále zeleninové směsi,
i tolik oblíbení šneci – to vše jako forma předkrmu. Následuje polévka, hlavní chod a samozřejmě dezert (dorty, pudingy, čokoládové pěny). Přehlídku chutí, vůní a barev doplňují kvalitní vína. Není Francouze, který by neměl rád jídlo, věřte mi.
Hláska H
Francouzi nevyslovují hlásku „h“, neumějí to. Například hip hop, hudební styl, Francouz přečte jako [ip op]. Anglický výraz „Are you hungry?“ – jsi hladový? – Francouz čte jako „angry“, což znamená „být nazlobený“. V tom velkolepém chrčivém, hrdelním, frrrancouzském světě zkrrrátka není pro (h)á místo.
J
A opět ta fonetika. Tato hláska se čte jako jako „ž“. Například jambon (žambon) znamená šunka. Hláska „jé“ se vyslovuje, pouze pokud se v psané podobě nacházejí dvě l vedle sebe: ville (vij), v překladu město. A jsme u vysvětlení, proč je francouzský jazyk natolik měkce a melodicky znějící.
Kinematografická
Ano, i první filmy hledejme právě ve Francii! Bratři Lumièrové již v roce 1895 uspořádali první veřejné promítání vlastních dokumentů. A od té doby, od dob prvních grotesek, je Francie (téměř až do dneška) filmovou velmocí. Jen si vzpomeňte, že za dob minulých byla v české televizi tak trochu tolerována jen francouzská a italská kinematografie, americká ani náhodou.
La Tour Eiffelová
Ještě před necelými sto lety šlo o nejvyšší budovu světa. 301 metrů dlouhá ocelová věž, symbol Paříže, přezdívaná železná dáma, váží 11 tisíc tun, a od takové radši dál. Navštívit Francii a opomenout Paříž i s jejími symboly znamená tam vůbec nebýt. Já mám splněno, vystála jsem si dvouhodinovou frontu, absolvovala dvě bezpečnostní prohlídky a teprve před půlnocí vystoupala až na vrchol. A co vy?
Napoleonská
Napoleon – snad nejznámější historická osobnost Francie. I když slavný vojevůdce, táhnoucí svá vojska do mnohých vítězství, byl malého vzrůstu. Fakt, který způsobil šrám na jeho velkém egu. Proto se jeho komplex nazývá napoleonský. Ale Francouzi svého generála a císaře dosud chovají ve velké úctě.
Obézní
Jako oficiální medicínský pojem tento přívlastek staví Francouze na druhé místo tabulky, srovnávající míru obezity mezi obyvateli EU. Jen pro zajímavost, víte, kdo je první? My Češi. Na rozdíl od kvalitní, avšak kaloricky náročné stravy, se tak francouzské plné křivky odlišují od těch českých, způsobených převážně konzumací piva.
Painovská
Slovem „pain“ se ve Francii označuje chléb. Je to však trochu zavádějící, ve Francii se chlebem myslí křupavá bageta, vděčná příloha ke každému nesladkému jídlu, nebo také třeba sladký čokoládový chlebíček pro typickou francouzskou snídani (pain du chocolat). I když jsou francouzské pekárny plné křupavých dobrot, vězte, že náš český chléb nemá ve světě obdoby.
Stávkovací
Jestli něco zvládají Francouzi skutečně dokonale, pak je to schopnost vyjádřit svůj názor stávkou. Chcete změnu? Jděte do ulic. Pokud však právě nestávkujete vy osobně, je třeba si zkontrolovat, zda ve vašem důležitém termínu bude vše stávkoprosté. On takový zrušený let, zavřená oblíbená pekárna s cedulí „pro stávku zavřeno“, a ještě k tomu ticho linoucí se z rádia, protože jeho zaměstnanci stávkují, to není moc příjemný den ani ve sladké Francii.
Téžéveová
TGV je označení pro vysokorychlostní vlaky francouzských státních drah, obdobu japonského systému Šinkansen. Tato elektricky poháněná dvoupatrová vozidla se pohybují rychlostí kolem 300 km/hod., a přitom je jejich rozjezd takřka neslyšný! Jízdenka poněkud dražší, služby však skvělé, a cestování je zážitkem, nutno vyzkoušet. A pozor, jezdí načas.
Ústřicová
Prý se první pozůstatky hostiny z mušlí našly právě tady. Proto je Francie považována za královnu evropského ústřicového byznysu. Někdo je zbožňuje, jiný si na pojídání živých mlžů musí chvíli zvykat. Propadnout kouzlu ústřic však netrvá příliš dlouho. Vždyť už po staletí patří tento pokrm mezi největší lahůdky a symboly požitkářského životního stylu. A kde jinde chcete požitkařit než ve Francii?
Zvučná
Francouzský jazyk, obdivován a milován, jazyk básníků, spisovatelů, vědců. Znalosti francouzštiny umožňují poznat reálie Francie a frankofonních zemí. A protože se jedná o jeden z nejrozšířenějších jazyků světa, nespoléhejte na snahu Francouzů hovořit s vámi jinak, než právě „po jejich“. Mají totiž pocit, že učit se například angličtině, tomu primitivnímu jazyku z ostrova, není nic pro pravého Francouze, člověka od narození hovořícího nejkulturnějším jazykem světa!
Naštěstí se ve francouzské abecedě nenachází písmeno Ž, jinak bych vám musela přiznat, že Francouzi pojídají žabí stehýnka, a nestranný cestopis by byl rázem emotivně zabarvený. Ostatně, udělejte si vlastní názor. Není tohle další zajímavá destinace k navštívení?
Bára Bártová
Leave a reply
You must be logged in to post a comment.