V minulém vydání jsme zahájili exkurs do tzv. nezahleňující stravy, vycházející z metody řízené a kontrolované vnitřní očisty těla MUDr. Josefa Jonáše.
Zabývali jsme se vysvětlením toho, jak člověk tráví potravu, což možná vypadá jako zbytečné opakování něčeho, co jsme se kdysi dávno učili ve škole, ale má to svůj smysl, protože se dále budeme věnovat nejrůznějším výživovým směrům, které vycházejí právě z mechanismu trávení, anebo vynechávají některé potraviny. Zdůrazňuji, že nejde o diety jako krátkodobou záležitost směřující ke zhubnutí, ale o dlouhodobý ucelený systém stravování, který má svá pravidla a filozofii. Začneme potravinovou pyramidou, abychom měli základ pro vysvětlení ostatních výživových směrů.
Pyramida zdravé výživy
Potravinovou pyramidu vytvořili američtí experti koncem minulého století. Nejde tedy o žádnou alternativní myšlenku, nýbrž o doporučení oficiální vědy o výživě. Přesto se na ní ukazuje vývoj v názorech na zdravou výživu, který stále více akceptuje doktríny jiných výživových směrů, protože byly vědecky ověřeny. Přehledně ukazuje na základě mnohaletých výzkumů a studií, co se osvědčuje jíst nejvíc a čemu se máme vyhýbat.
Je rozdělena na devět částí. Spodní, největší a základní, je první, vrcholová část je v pořadí poslední, protože je nejméně vhodná.
Základ naší stravy podle této pyramidy by měly tvořit celozrnné pečivo, těstoviny (z tvrdé pšenice a ještě lépe celozrnné), rýže basmati a nové brambory (ty jsou však z hlediska „nové výživové pyramidy“ problematické). Na druhém místě jsou ovoce, luštěniny, ořechy a zelenina a na třetím olivový olej. Tuto základní trojici bychom měli konzumovat denně.
Čtvrtou část potravinové pyramidy tvoří sýry a jogurt, pátou ryby, šestou drůbež, sedmou vejce, osmou sladkosti a devátou maso. Potraviny z částí 4 až 8 by se měly konzumovat maximálně jednou týdně. Maso, tedy poslední, nejmenší část pyramidy, by se mělo jíst jen jednou za měsíc.
Tato skladba jídelníčku samozřejmě není dogmatem, které je nutné bezpodmínečně dodržovat. Pyramida zdravé výživy umožňuje jíst pestrou a vyváženou stravu s převahou potravin, zabezpečujících všechny potřebné živiny – bílkoviny, tuky, sacharidy, vitaminy a minerály. Ty jsou navíc energeticky přiměřené, tedy pokud se konzumují v přiměřeném množství.
Nová pyramida výživy
Původní potravinová pyramida (viz výše), která se v různých obměnách používala po celém civilizovaném světě (i u nás za totality, ovšem prosazovala se velmi těžko), doporučovala omezit spotřebu tuků a zvýšit příjem složených sacharidů (polysacharidů neboli škrobů). U nás měla velké problémy, pokud šlo o doporučení konzumace mléka a mléčných výrobků, protože jim přikládala menší význam. U nás ale mělo mléko za socialismu povahu takřka zachránce zdraví lidu (byla na něm postavena výživová doktrína, neboť produkce mléka byla levná), takže figurovalo
v popředí doporučených potravin.
Nová verze potravinové pyramidy klade důraz nejen na spotřebu potravin, ale i na fyzickou zátěž organismu, tedy pohyb. Preferuje celozrnné potraviny a rostlinné oleje (2 až 3 lžíce denně), rybí maso, zeleninu a ovoce. Odborníci se nemohou shodnout, pokud jde o doporučovanou spotřebu mléka (1 až 2 porce), které bylo a stále je považováno za výborný zdroj vápníku (jako by neexistovaly plnohodnotné rostlinné zdroje!). Nechuť opustit toto doporučení i u renomovaných a osvícených dietologů je dána intenzivní propagandistickou a mediální masáží potravinářského průmyslu a zejména mlékárenské lobby, která stále nese své ovoce. Dnes je díky masivní reklamě ještě agresivnější. Naštěstí jsou stále více slyšet i názory, že nadměrná konzumace mléka nezabraňuje osteoporóze (řídnutí kostí zejména u žen po menopauze, ale už i před ní), naopak může způsobit rakovinu vaječníků či prostaty.
Nová potravinová pyramida navíc připouští používání polyvitaminových preparátů (multivitaminů, mega céček, antioxidantů apod.).
Jaké potraviny bychom tedy měli podle nové potravinové pyramidy jíst jen v omezeném množství? Živočišné tuky, loupanou rýži, bílé pečivo, červené maso, těstoviny a sladkosti (zejména s bílým rafinovaným cukrem). Nově byly do tohoto seznamu „nežádoucích“ zařazeny i brambory (!) kvůli vysokému glykemickému indexu, který se pro nejnovější generaci dietologů stal jedním z nejdůležitějších měřítek při hodnocení prospěšnosti potravin pro lidské zdraví.
Lakto-ovo-vegetariáni
Nejrozšířenější druh vegetariánství. Kromě potravin rostlinných dovoluje použití mléčných produktů a vajec. Zakazuje maso. Dlouholeté obviňování vegetariánů z toho, že jejich strava není plnohodnotná, protože nepřijímají maso, vyvracejí četné studie dokazující, že jsou naopak zdravější než většinová masožravá populace
a dožívají se vyššího průměrného věku při zachování vyšší kvality života.
V porovnání s konzumenty běžné smíšené stravy mají vegetariáni výrazně nižší příjem energie. Výsledkem je nižší riziko vzniku nadváhy a obezity, cukrovky a zánětlivých kloubních onemocnění, nádorového bujení všech typů, arteriosklerózy a oběhových onemocnění, onemocnění zažívacího traktu v podobě zácpy či divertikulitidy, dny (pakostnice), osteoporózy a revmatizmu.
Riziko může vegetariánství představovat pouze u dětí (až do puberty), a to v podobě chudokrevnosti a menšího tělesného vzrůstu, ale dá se eliminovat vhodnými potravními doplňky (doplnění vápníku, zinku, železa a vitaminu B12). Neexistuje důkaz, že by děti vegetariánek byly častěji nemocné – je tomu právě naopak. Podvýživa hrozí ovšem u dětí veganů a makrobiotiků, pokud potravní doplňky jako chemické odmítají a neumějí dobře realizovat svoji výživovou doktrínu výběrem potravin a jejich správnou kombinací.
Kvazi-vegetariáni
Na rozdíl od klasických vegetariánů (lakto-ovo-vegetariánů) nevylučují
z jídelníčku maso, ale dovolují pouze bílé, tedy drůbeží a rybí, a to maximálně jednou týdně. Skladbou se jejich strava podobá smíšené středomořské stravě.
Dana Čermáková
RECEPTY PRO INSPIRACI
Špenátový salát s křepelčími vajíčky
Listy čerstvého špenátu, čekankový puk, křepelčí vajíčka, žampiony, cherry rajčátka, piniové oříšky, olivový olej, hořčice, med, nerafinovaná mořská sůl
Omyté listy špenátu a čekanky natrhejte do mísy, přidejte pokrájená rajčátka, orestované žampiony a piniové oříšky. V misce promíchejte 2 lžíce olivového oleje, lžičku hořčice, čtvrt lžičky medu a sůl. Touto směsí zalijte salát a dobře promíchejte. Navrch položte natvrdo uvařená a rozpůlená křepelčí vajíčka.
Kapustičky s pohankou
500 g růžičkové kapusty, přírodní solící přípravek, česnek, olivový olej, maizena, sójová omáčka bez glutamátu sodného, pohanka, med, červené víno, nerafinovaná mořská sůl
Očištěné kapustičky krátce povařte. Nasekaný česnek vhoďte na pánev s olivovým olejem, osmahněte a přidejte povařené kapustičky. Podlijte vodou a přidejte podle chuti solící přípravek. Ze sójové omáčky, lžíce maizeny, malé lžičky medu a 2 lžic červeného vína umíchejte zálivku. Přidejte ji ke kapustičkám, povařte a dosolte. Podávejte s vařenou pohankou.
Jáhlové škubánky
1 šálek jahel, špetka nerafinované mořské soli, 1šálek špaldové mouky, mák, kukuřičný nebo pšeničný sirup nebo med, máslo (kozí)
Proprané spařené jáhly zalijte 4 šálky vody, osolte a vařte 30 minut., Občas promíchejte. Po odstavení přisypte mouku, nádobu přikryjte a nechte vše propařit. Pak důkladně promíchejte a šťouchadlem na brambory vytvořte lepivou kaši. Pokud je řídká, použijte na zahuštění instantní kaši mišutku. Lžící vykrajujte škubánky a rychle je opečte na másle. Podávejte sypané mletým mákem a oslazené sirupem nebo medem. Svaříte-li mák ve vodě s rozstrouhanou mrkví, neutralizujete v něm škodlivé látky (staré recepty uvádějí svařit ho s mlékem) a navíc jej mrkev osladí. Tyto škubánky jsou výborné i naslano s česnekem a strouhaným uzeným tofu nebo kozím sýrem.
Leave a reply
You must be logged in to post a comment.