Keltský rok v Kutné Hoře

3.7.2015 Publikováno v Kultura

Pro všechny, kteří každoročně rádi navštěvovali letní otevřený atelier Marie Brožové před chrámem sv. Barbory, máme dobrou zprávu – královna pastelek letos znovu navštíví Kutnou Horu, aby představila svůj nový cyklus obrazů keltských svátků a inspirací.
Od 5. do 31. července můžete zdarma navštívit výstavu těchto obrazů v atriu Spolkového domu u kostela Sv. Jana Nepomuckého. S Marií Brožovou se osobně můžete setkat 1. srpna do 15.00, kdy svůj keltský cyklus obrazů na jediný den přestěhuje k menhirům na úbočí Kaňku, kde můžete navštívit její veřejné kreslení a netradičně oslavit keltský svátek díkuvzdání za sklizeň Lughnadsadh.

Můžeme se těšit na další desetidenní akce?
Po jedenácti letech projektu Obhajoba pastelky pomalu opouštím formu venkovních veřejných kreslení, která je náročná a navíc stoprocentně závislá na přízni počasí. Po většinu času mě proto moji příznivci zastihnou při práci v mé autorské Galerii Pastelka pár kroků od pražského orloje. Venkovní kreslení ale mají neopakovatelnou atmosféru, a tak si vybírám místa, kde bych aspoň na jeden den kreslila pod širým nebem. V Kutné Hoře jsem našla ideální místo, kde přestavit svůj nový cyklus obrazů keltských svátků a inspirací – u menhirů na úbočí Kaňku s nádherným výhledem na panorama Kutné Hory.

Co na keltských obrazech uvidíme?
Nakreslila jsem na formát papíru A0 všech osm hlavních keltských svátků, rovnodennosti a slunovraty a také specifické svátky, jako je Beltine nebo Samhain. Svátky jsem doplnila inspiracemi z mytologie, uvidíte například kouzelníka Merlina, který je považován za posledního keltského druida, ochranného ducha přírody Zeleného muže nebo bohyni Ceridwen, která spravuje čarodějný kotlík proměny.

Čím je keltská tématika pro malíře zajímavá a jak souvisí s Kutnou Horou?
Asi před dvaceti lety se do popředí dostal zájem o keltskou tématiku a hlavně hudbu, kterou výborným způsobem hrála spousta českých skupin, a byla mi daleko bližší než český folklór. Není divu, Keltové na našem území žili a na mnohých z nás je vidět, že v sobě neseme jejich geny. Vždyť i název Bohemia prý pochází od keltského kmene Bójů. Díky zájmu o keltskou tématiku jsem dokonce poznala Kutnou Horu! V roce 1996 se zde v parku pod Vlašským dvorem konal festival Beltine a Kutná Hora mi učarovala na první pohled. V rámci svého projektu Obhajoba pastelky jsem tu v letech 2005 až 2013 nakreslila sedm velkoformátových obrazů, inspirovaných Kutnou Horou. A inspirace stále nedochází.

Může mít keltská přírodní moudrost nějaké poselství v dnešní moderní době?
Více než kdy předtím je důležité hledat a nacházet cesty, které vedou zpátky k přírodě a přirozené moudrosti, která lidstvo vedla statisíce let. Tradice tzv. pohanských národů je ve vztahu k přírodě v mnoha ohledech daleko pokornější než všechny pozdější tradice, které ať už ve jménu víry nebo vědy udělaly z člověka pána tvorstva, který má právo s přírodou nakládat podle vlastního uvážení. Zdá se, že jedině v návratu k této tradici najdeme semínka naděje na přežití. Nejde ani tak o to sbírat střípky informací a snažit se obnovit prastaré rituály, ale spíš si uvědomit, že nestojíme na vrcholu, ale jsme pouhou součástí celku.

Jaké je poselství svátku Lughnasadh?
Lughnasadh je svátkem vděčnosti za sklizeň. I kdyby to mělo být jen v rámci zpestření volného času, není na škodu poděkovat za hojnost, ve které žijeme. I když my sami třeba vlastnoručně nesázíme, sklízíme všichni,a není to úplná samozřejmost. Každý si svůj Lughnasadh může prožít a oslavit po svém a ve vlastním srdci. Kdo se k nám připojí, může objevit, že keltské inspirace nejsou jen zakonzervovanou tradicí, ale živou přítomností, která ke každému promlouvá osobní řečí.
Výstava bude putovat regionem v srpnu do Zruče nad Sázavou (Spolkový dům) a v září na zámek v Kácově.