První dáma dětské opery a baletu

3.2.2016 Publikováno v Další, PEL–MEL

Marie Kučerová-
-Herbstová 

(Kutná Hora 20. 2. 1896 – 8. 6. 1962)

20. února letošního roku uplyne 120 let od narození významné kutnohorské osobnosti první poloviny minulého století, hudební skladatelky Marie Kučerové-Herbstové. Byla jedinou českou skladatelkou, která se téměř výhradně věnovala hudební tvorbě pro děti a navíc v tak ojedinělém žánru, jako je dětská opera, dětský balet či klavírní skladby, určené pro pokročilé dětské klavíristy.

Nesporně byla osobností, která se výrazně zapsala do kulturní historie nejen svého rodného města, ale
i v měřítku mnohem širším. Následující řádky jsou alespoň krátkým připomenutím života
a tvorby této výjimečné osobnosti českého hudebního života v první polovině  minulého století.

Otec Marie Kučerové-Herbstové Karel Herbst zaujímal v kutnohorské společnosti významné místo ředitele místního Tellerova cukrovaru, jeho manželka Františka, rozená Jirsíková, byla ženou v domácnosti. Marie tedy vyrůstala v rodině existenčně dobře zajištěné. Její hluboký zájem
o hudbu ji přivedl ke studiu na Pražské konzervatoři, kde vystudovala klavír, dirigování a v letech 1911 – 15 dokonce skladbu ve třídě hudebního skladatele Vítězslava Nováka. Oba poslední obory nepatřily tehdy
k těm, které by běžně studovaly ženy. Po absolutoriu konzervatoře působila jako učitelka na hudební škole
v Táboře a krátce na to byla angažována jako dirigentka hudebních součástí divadelních inscenací v tehdejším pražském Švandově divadle. Pro ženu té doby opravdu neobvyklé postavení ve světě hudby, svědčící o jejích vyjímečných schopnostech.

V polovině dvacátých let minulého století se Marie Kučerová-Herbstová vrací do svého rodného města a začíná  zde svoji bohatou pedagogickou činnost v oblasti výuky klavírní hry a také začíná spolupracovat  s kutnohorským ochotnickým spolkem, pro jehož inscenaci Volkensteinovy dramatizace Kiplingova románu Mauglí složila scénickou hudbu.

Na téma tehdy velmi populární knížky evangelického faráře Jana Karafiáta Broučci  zpracovala v roce 1923 několik melodií pro dětské klavíristy, vrcholem této práce pak byla dětská opera Broučci, uvedená 23. listopadu 1930 na scéně pražského Divadla NaVinohradech. 26. dubna 1936 shlédlo tuto ojedinělou inscenaci, nastudovanou kutnohorskými žáky profesorky M. Kučerové-Hbsterové, zaplněné hlediště kutnohorského Tylova divadla, a 24. dubna 1937 sklidila tato dětská opera velký úspěch při uvedení na scéně pražského Komorního divadla. Rozsah práce Marie Kučerové-Herbstové na tomto opravdu vyjímečném díle, které nemá v současné hudební kultuře obdoby, byl obrovský: vlastní dramatizace předlohy, hudební  nastudování
a dirigování výsledné práce
a následné, tehdy velmi žádané zájezdy s hudební inscenací do Kolína, Čáslavi, Jihlavy, Chocně i do dalších měst.

V témže roce byla opera zařazena do vysílání tehdejšího Československého rozhlasu pod taktovkou další vyjímečné osobnosti hudebního světa těch let, Karla Háby. A abychom nezapomněli , v roce 1937 složila autorka úspěšné opery hudbu
k dětskému baletnímu představení
s názvem Když hračky oživnou.

Pro další dětskou operu Mladý genius (1938) si již Marie Kučerová-Herbstová napsala vlastní libreto. Tematicky čerpala z mládí geniálního W. A. Mozarta. Je to pozoruhodné dílo, kladoucí na interprety značné nároky. Ve výčtu její hudební tvorby následuje dětská zpěvohra Uličník Peříčko, kterou lze zařadit na vrchol autorčiny tvorby. Vyžaduje nejen dokonale sladěný dětský sbor, ale
i několik hlasů, určených dospělým. Toto dílo, uvedené premiérově
v roce 1948, by si rozhodně zasloužilo prezentaci i v současném hudebním světě. Autorka hudby si pro inscenaci také sama navrhla kostýmy.

Na text kutnohorské učitelky
V. Radikovské byla v roce 1959 uvedena její hra se zpěvy Zajíček Mucánek. Hudební část inscenace byla samozřejmě výsledkem práce prof. M. Kučerové-Herbstové. Její poslední dramatickou prací bylo hudební zpracování pohádky E. F. Miška Tři tovaryši (premiéra 1960).

Ve vrcholném období své umělecké tvorby byla profesorka Marie Kučerová-Herbstová v úzkém kontaktu s takovými osobnostmi tehdejšího divadelního a hudebního světa, jakými byli například režisér ND v Praze K. H. Hilar, režisér Divadla Na Vinohradech Jaroslav Kvapil, divadelní výtvarník František Wenig a další. Byla ve svém uměleckém projevu vysoce uznávána.

Vedle operní tvorby a scénické hudby se také výrazně zapsala do dějin české hudby svými klavírními kompozicemi pro děti. Jak napsal hudební teoretik Josef Rut v roce 1992: „Jsou povzneseny nad pouhou účelovost a jasně dokazují vysokou odbornost skladatelského umění“. Partitury klavírních skladeb vycházely nejdříve v kutnohorském nakladatelství Česká hudba (Zimní nálady, Vánoční fantazie). Obsahovaly mimo jiné  zcela unikátní skladbu Polka pro třicet prstů (tedy pro tři klavírní interprety, hrající současně ), dále skladby Hurvínek dětem, O Palečkovi a další. Její skladba pro smíšený sbor V zemi české patřil dlouho do repertoáru Pěveckého sdružení kutnohorských učitelů stejně tak jako dva melodramy, z nichž například zhudebněná báseň Světlo od kutnohorského básníka  K. N. Novotného bylo vrcholným bodem u příležitosti tryzny k úmrtí prezidenta T. G. Masaryka.

Svojí pedagogickou činností ovlivnila profesorka Marie Kučerová-Herbstová i  takové osobnosti, jako byl kutnohorský rodák, později šéfdirigent Moravské filharmonie Jaromír Nohejl, hudební teoretik Josef Rut a další. V současnosti zůstává tvorba M. Kučerové-Herbstové  poněkud opomíjena,
i když ještě na počátku druhé poloviny minulého století lze doložit zájem o prezentaci její hudební tvorby ze strany několika bývalých Lidových škol umění, bohužel
s výjimkou tehdejší kutnohorské školy.

Rozsáhlá a svým charakterem ojedinělá tvorba profesorky Marie Kučerové-Herbstové patří do zlatého fondu české  hudební kultury a ve výročním roce jejího narození by si rozhodně zasloužila příslušnou pozornost.

Miroslav Štrobl