Motto:
Důchod není konec života
Je vám pětapadesát, pětašedesát a víc, ale cítíte se daleko mladší a ani na ta léta nevypadáte? Pak patříte mezi stále větší skupinu lidí, kteří dosáhli tzv. třetího věku, považovaného ještě nedávno za počátek stáří. Jako staří si však rozhodně nepřipadají, ba právě naopak. Jsou relativně zdraví, mobilní, finančně zajištění, už „bez závazků“, a mohou se tedy věnovat svým koníčkům a zájmům. Samozřejmě, občas pohlídají vnoučata…
Nové situaci narůstající populace „aktivního třetího věku“ vycházejí vstříc nejen výrobci, obchodníci a poskytovatelé služeb, ale i vzdělávací instituce, které si všimly, že spousta seniorů se chce vrátit do školních lavic a rozšiřovat si své vědomosti.
Vysoké školy přišly s Univerzitou třetího věku, knihovny s Univerzitou volného času. V našem regionu Srdce Čech to jsou knihovny v Kolíně, Kutné Hoře a Čáslavi.
Čáslavská knihovna „to rozjela“ jako první v roce 2006. Stála za tím její ředitelka (a zároveň ředitelka zdejšího muzea) Soňa Dedíková.
„Projekt Univerzity volného času jsem do rady města podávala už v roce 2005. Jeho mottem bylo: ‚Dejte nám své životní moudro.‘ Vycházela jsem z myšlenky, že stáří není nemoc a touha po vědění nekončí s léty. Šlo mi o podtržení zdravého životního stylu u seniorů, o smysluplné využití jejich volného času a zároveň i o navázání nových přátelských vztahů.“
Není tedy divu, že první semestr – zimní – od ledna do května 2006 nesl náze
v Zdravý životní styl a objevily se v něm přednášky například na téma meditace nebo vztahu zdravého životního stylu a životního prostředí, kterou přednášel bývalý ministr životního prostředí Bedřich Moldan. Jeden ze seminářů byl věnován alternativní medicíně.
Čáslavská univerzita volného času oslavila zimním semestrem 2015/2016 deset let svého trvání, může tedy jako jediná bilancovat nejdelší periodu ve vzdělávání seniorů v regionu. Během onoho desetiletí se v sále knihovny vystřídalo na 150 přednášejících z různých oborů vědy, techniky, historie, společenských věd a s nimi 656 posluchačů. Nutno ovšem podotknout, že čáslavská UVČ je poněkud specifická v tom, že její frekventanti se téměř nemění – kurzy navštěvuje stálý okruh 45 seniorek (muži se tu za celou historii objevili pouze tři).
„Ženy jsou určitě aktivnější a univerzitu pojímají také jako společenskou příležitost,“ vysvětluje možný důvod této skutečnosti Soňa Dedíková.
Nabízí se otázka, kde bere přednášející? Přihlédneme-li k tomu, že každý semestr, sestávající z osmi přednášek, má jiné téma (například Zdravý životní styl, Základy psychologie, Harmonie těla a duše nebo Senioři v praktickém životě), zdá se to být úkol téměř nadlidský.
„Z řad přátel a známých. Přednášející, které nabízejí agentury, bychom nezaplatili.“
Za léta vedení obou institucí paní ředitelka získala kontakty nejen na regionální, ale i celostátní úrovni, protože jako zástupce muzea a knihovny jezdí jak na akce Sdružení historických měst a sídel, tak na konference knihovníků. Odtud tedy nová jména, i když některá stávající si účastníci kurzů žádají opakovaně.
Slavnostního závěru prvního semestru kolínské Univerzity volného času s udílením certifikátů o absolutoriu se v synagoze 2. února zúčastnili zleva ředitel městské knihovny Pavel Kárník, ředitelka Odborné střední školy podnikatelské Ludmila Bílá a starosta Vít Rakušan, nejoblíbenější lektor semestru.
Podobně se chovají i frekventanti Univerzity volného času při Městské knihovně Kutná Hora – také žádají své oblíbené přednášející. Zdejší univerzita začala poněkud později, zimním semestrem 2012. Zastřešujícím tématem prvních osmi přednášek byla Kutná Hora v 19. století, takže se tu objevila například témata jako Významné osobnosti Kutné Hory, Historie zdejšího divadla a umění nebo přehled kutnohorských nevěstinců. Knihovna pojímá UVČ více akademicky, jako skutečný studijní program, takže účastníci pracují se studijními materiály, dělají si z přednášek poznámky a na konci semestru musí složit závěrečný test. Věkový průměr činí cca 65 let a stejně jako v Čáslavi chodí někteří zájemci opakovaně, v průměru 10 až 12. Kapacita sálu je limitována počtem 30 lidí.
„Mrzí nás to, rádi bychom poskytli přednášky i dalším, ale zatím to není možné,“ posteskla si ředitelka kutnohorské knihovny Gabriela Jarkulišová. „Snad nové prostory v budově bývalé školy Na Náměti nám tento problém vyřeší.“
V zimním semestru 2014/2015 se témata přednášek přemístila z 19. do 20. století, takže tu například zazněly příspěvky s názvy Předměstí Kutné Hory nebo T. G. Masaryk a Kutná Hora.
O rok později se frekventanti univerzity mohli něco dozvědět například
o Židech v Kutné Hoře, o kulturně společenském životě té doby nebo o odsunu Němců po roce 1945.
Pokud jde o lektorský tým, podobně jako v Čáslavi se některá jména opakují, knihovna však hledá i nové přednášející z řad místních a regionálních odborníků a také v odborných společnostech nebo třeba v Akademii věd ČR.
Budoucnost? V rámci základního motta „Důchod není konec života“ se knihovna snaží vyjít vstříc nejnovějším trendům, takže rozšiřuje obsah vzdělávacích programů. Například
v květnu otevře ve spolupráci s kutnohorskou střední odbornou školou pro absolventy zimního semestru kurz IT technologie, v němž budou přednášet jak učitelé, tak i studenti školy.
V letním semestru 2016 účastníky Univerzity volného času v kutnohorské knihovně čekají současná témata, bourající zavedená klišé, například Sendvičová generace, Nechci být singl nebo Změna partnerského života po odchodu do důchodu. Školné nepřesahuje 300 korun za semestr, což je vzhledem ke dvouhodinovým přednáškám, studijním materiálům a závěrečnému slavnostnímu udílení certifikátů, spojenému se společenským večerem, odpovídající částka. Letní semestr 2016 je již zcela obsazen.
Nejstarší účastnicí úvodního semestru Univerzity volného času v Kolíně byla paní Miroslava Knižáková, která letos oslaví neuvěřitelných 90 let. Hádali byste jí to?
Dlužno zmínit, že v kutnohorské knihovně probíhá ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou již třetím rokem Virtuální Univerzita třetího věku. Prvním tématem byla barokní architektura v Čechách, poté si její účastníci zvolili téma Genealogie.
Kolínská knihovna do projektu Univerzity volného času vstoupila 29. září 2015 slavnostním otevřením zimního semestru na radnici.
„Na myšlenku UVČ mě přivedli samotní budoucí posluchači, kteří mě upozorňovali na podobné projekty
v jiných knihovnách, například v Kutné Hoře, tým kolem ředitelky Gabriely Jarkulišové nám byl velmi nápomocen,“ vysvětluje vznik kolínské univerzity ředitel zdejší knihovny Pavel Kárník. „Začali jsme připravovat koncepci projektu a tým přednášejících.“
Během toho zjistili, že něco podobného připravuje kolínská Odborná střední škola podnikatelská, a tak ji oslovili a vyzvali ke spolupráci.
„Oni mají na starost odborné a výtvarné předměty, my historická témata.“
Na střední škole se tak zájemci nejen
z řad seniorů mohou v letním semestru 2016 přihlásit třeba na kurzy základů digitální fotografie, finanční gramotnosti, archeologie, práce na počítači, tvůrčího psaní, teorie výtvarného umění nebo sebeobrany pro 55+.
O kurz Kolín v běhu staletí, organizovaný knihovnou, byl hned po vyhlášení v květnu loňského roku enormní zájem, takže byl okamžitě zaplněn. Víc jak 42 lidí nebylo možné přijmout. Největším tahákem byla záštita starosty Kolína Víta Rakušana, vystudovaného historika, který je zároveň jedním
z přednášejících.
„Měl jsem zpočátku strach, vždyť kulturních a společenských akcí včetně nejrůznějších kurzů je v Kolíně dost, navíc univerzita je za peníze,“ svěřil se Pavel Kárník. „Bylo to však zbytečné, zájem předčil naše očekávání, byli jsme strašně mile překvapeni, a proto v zimním semestru (září 2016) otevřeme dvě třídy. Optimální by byl počet 30 lidí v jedné, ale pokud jich bude víc – třeba 40, není problém. Jsme schopni otevřít i tři takto velké třídy.“
Školné v kolínské Univerzitě volného času činilo 490 korun. Každý účastník však obdržel na rok zdarma průkaz knihovny, aby mohl prohlubovat dál znalosti, získané v UVČ. První absolventi byli nadšení, účast čítala téměř 100 %, převažovali lidé ve věku nad 60 let, ale byli mezi nimi i mladší mezi 40 – 50ti lety, kteří si jako zaměstnanci brali na přednášky dovolenou.
„Vzhledem k největšímu zájmu
o přednášky Víta Rakušana jsme připravili pro absolventy prvního semestru v dubnu či květnu procházky po kolínských památkách s jeho výkladem. Pan starosta získal rovněž nejvíce jedniček s hvězdičkou v rámci známkování vyučujících v závěru semestru,“ zhodnotil dosavadní zkušenosti Pavel Kárník.
Zdá se tedy, že projekt Univerzity volného času je velice dobrou možností pro začínající i pokročilé seniory, jak smysluplně trávit čas, nepodlehnout skepsi z přibývajícího věku, sdílet zkušenosti, názory a pohledy na současný svět
s vrstevníky, kteří se nechtějí smířit
s názorem, že důchod nebo určitý, kýmsi stanovený věk, znamená cestu ke konci života. Vždyť vzdělání vždycky činilo člověka lepším bez ohledu na věk.
Dana Čermáková
Fotografie autorka
Univerzita volného času
Univerzita volného času představuje novou formu systematického zájmového vzdělávání pro veřejnost. První Univerzita volného času v České republice byla založena v roce 1993 v Praze. Během několika let vznikly její pobočky v Hradci Králové a Olomouci. Univerzity volného času byly přetransformovány z Univerzit třetího věku a představují jejich vyšší vývojové stadium. Jejich existence již není závislá na vysoké škole
a může ji provozovat jakákoliv instituce, která pro ni vytvoří patřičné podmínky. Charakteristickým rysem této vzdělávací formy je mezigenerační setkávání posluchačů, neboť studijní program je určen všem věkovým kategoriím.
Předchozí vzdělání rovněž není podmínkou a získané znalosti se neověřují testy. Cílem studia na Univerzitě volného času není obdržení certifikátu, nýbrž zájem
o obor, načerpání nových vědomostí a dovedností či prostě jen chuť vrátit se po letech do prostředí poslucháren a přednáškových sálů.
Základním předpokladem založení této instituce je získání kvalitního lektorského týmu. Úroveň Univerzity závisí na úrovni přednášejících. Od lektorského potenciálu se pak odvíjí výběr studijních předmětů. Dále je třeba pro každý předmět zajistit metodika – garanta, který připraví obsahovou náplň oboru
a vyhotoví jeho studijní plán.
Univerzita třetího věku
Univerzita třetího věku je specifickým programem CŽV zájmově orientovaným. Jedná se o soubor programů celoživotního vzdělávání zaměřených na vzdělávání osob v postproduktivním věku. Základním posláním U3V je otevření univerzitních zdrojů poznatků, vědomostí a dovedností osobám
v seniorském věku a mezigenerační učení. Cílem těchto programů je tedy poskytnout seniorům možnost, aby se kvalifikovaně a na univerzitní úrovni mohli systematicky seznamovat s nejnovějšími poznatky v oblasti vědy, historie, politiky, kultury apod. Mimo toho plní U3V také výraznou sociální funkci a motivuje seniory k další aktivitě.
Posluchačem U3V na UK se může stát každý občan, který dosáhl důchodového věku; věková podmínka neplatí pro držitele průkazu ZTP. U většiny kurzů je podmínkou pro přijetí středoškolské vzdělání s maturitou. V některých případech může být podmínka středoškolského vzdělání prominuta. Poplatek za kurz se pohybuje od 100,- Kč do 500,- Kč za semestr. Výši poplatku stanovují pořádající fakulty. Absolventi získají osvědčení Univerzity Karlovy, které je slavnostně předáváno
v aule Karolina.
Přihlášky se podávají kontaktním osobám příslušných fakult. Termíny podání přihlášky se liší podle jednotlivých fakult.
Leave a reply
You must be logged in to post a comment.