Internet je pro mnoho lidí v současnosti jedna z nejdůležitějších věcí, stal se pro nás každodenní potřebou. Nedokážeme si již představit svět bez internetu či „on-line“ her. Často ho používáme k rychlé nápovědě, jak vyřešit běžné či méně běžné činnosti, nebo „jen“ k dohledání a získání informací.
Ano, denně nám pomáhá při řešení problémů nebo otázek, na které neznáme odpověď, čímž však můžeme trochu škodit vlastnímu mozku. Přestáváme ho namáhat, trénovat paměť. Rozvoji naší mozkové kapacity více pomáhá klasické vyhledáváni informací v učebnicích nebo čtení knížek pro rozvoj fantazie. Ne nadarmo nám rodiče vždy říkají: „Odejdi od toho počítače a běž si číst knížku!“ Prezentace všeho druhu je snadné vytvořit kombinací tlačítek „Kopírovat“
a „Vložit“, jsme čím dál více pohodlní, že si text po sobě často ani nepřečteme. Škoda…
Na internetu však také existují pro mládež nevhodné stránky, a pokud rodiče pustí své děti na internet bez dozoru nebo speciálních programů na ochranu spuštění takových informací, musí počítat i s tím, že dříve či později jejich potomci takové stránky navštíví. A že konzumace takového obsahu může děti následně negativně ovlivnit, o tom není třeba polemizovat.
Jsou samozřejmě i internetové stránky, které naopak pomáhají, slouží
k rozvoji osobnosti, učíme se s jejich pomocí. Dále internetové obchody, které nám šetří spoustu času i peněz při objednávání a nákupu zboží, klidně z opačného konce světa. Stačí stisknout několik tlačítek a už k vám letí třeba kniha z Ameriky.
Možnost „on-line“ komunikace s kamarády nebo s rodinou přes internet lze též považovat za další z pozitivních možností, kterou nám tato celosvětová síť nabízí. Na druhou stranu ale ani sebelepší „četovací“ program nedokáže nahradit přímé osobní setkání
a živý rozhovor s člověkem.
Internet je dobrý sluha, ale špatný pán. Je na každém z nás, jak a v jaké míře jej využijeme. Velmi snadno si totiž vytvoříme nezdravou závislost a můžeme zaměňovat reálný život za ten virtuální. Měli bychom se sami zamyslet nad tím, zda ještě pořád musíme sedět u toho „fejsbuku“, nebo pro změnu vypneme počítač, odpojíme tablet či mobil a navštívíme své přátele „naživo“. Změna je přece život…
Jakub Nuhlíček, 8.C, Základní škola Žižkov, Kutná Hora
Leave a reply
You must be logged in to post a comment.