Pravé tváře filmových hvězd

15.8.2016 Publikováno v Seriál

Miloš Kopecký

(*22. 8. 1922)

Divadelní a filmový herec, nesoucí titul národního umělce, je znám jako upřímný nevěrník a člověk, trpící maniodepresivní psychózou, která mu způsobovala stavy, v nichž by smrt byla jeho osvobozením. Po Jiřině Bohdalové a Vladimíru Menšíkovi patřil k nejúspěšnějším hercům své doby. Ač byl výborný komik, některé fáze jeho života nebyly vůbec komické. 

Narodil se do rodiny kožešníka, který vlastnil kožešnickou firmu. Jelikož matka byla židovského původu, otec se s ní během války rozvedl, aby o firmu nepřišel. Byla poslána do Osvětimi, odkud se už nevrátila, což možná přispělo k pozdější Milošově psychické nemoci. Otec chtěl, aby pokračoval v jeho branži a firmu převzal. Jenže Miloš tíhnul k divadlu. Nedodělal ani gymnázium. V srpnu roku 1944 byl díky svému polovičnímu židovskému původu poslán do pracovního tábora, odkud byl propuštěn až po skončení války. Po návratu oslovil divadlo Větrník o angažmá. Byla mu však pouze nabídnuta pozice manipulanta gramofonu a opony. Přijal ji a po čase se dostal i k menším rolím. Od té doby jeho kariéra nabírala na obrátkách. Prošel několika divadly, například divadlem ABC, Divadlem Semafor nebo Národním divadlem. Nakonec skončil v Divadle na Vinohradech, kde účinkoval třicet let a kde také jeho kariéra skončila.

Miloš Kopecký byl známý milovník žen, především těch mladých. Měl v sobě velký šarm a i tu největší chudinku přesvědčil, že ona je dáma a je pro tento svět důležitá. Ženy na oplátku milovaly jeho. Čtyřikrát se oženil, i když vznikly fámy, mluvící celkem o pěti sňatcích. Jeho první manželkou se stala herečka Stella Zázvorková. Už v té době se ukázala jeho slabost pro něžné pohlaví, a tak jejich manželství trvalo něco málo přes rok. Stella Zázvorková tvrdila, že tato zkušenost jí stačila na celý život, a také se už nikdy podruhé nevdala. Měli spolu dceru Janu Kateřinu, která spáchala v patnácti letech sebevraždu. Nebylo to poprvé, co se snažila předstírat sebevraždu, aby upoutala pozornost rodičů. Otec na ni neměl čas a také matka trávila hodně času v divadle. Když chtěla naposledy upoutat pozornost rodičů, aby s ní trávili více času, zavolala Stelle Zázvorkové, kdy přijde domů. Vypočítala si její návrat a pustila si plyn. Bohužel Stella se zrovna v ten den zdržela o dvě hodiny, a když dorazila domů, našla dceru již mrtvou. Dokonce života se s její smrtí nevyrovnala. S Milošem Kopeckým ale zůstali přátelé a často spolu hráli i před kamerou. Ve filmu Zítra to roztočíme, drahoušku…! hráli manžele. Nad postelí je jejich pravá svatební fotografie.

Druhou ženou Miloše Kopeckého se stala řidička tramvaje Kateřina Soukupová a třetí ženou Jana Lichtenbergová. Obě manželství netrvala déle než to první. Svou poslední manželku, tanečnici Janu Křečkovou, si vzal v Jižních Čechách, když s ní byl na dovolené. Manželství jim vydrželo až do Milošovy smrti. Kdyby však nebylo manželčiny tolerance k Milošovým nevěrám, jejich manželství by skončilo, stejně jako ostatní, záhy po sňatku. Jana si ze začátku prožila bolest, když zjistila, že jí je manžel nevěrný, ale časem si na to zvykla. Miloš se s nevěrou nikdy netajil, ba naopak. Rád kamarádům představoval nové tváře a manželce své slečny také představoval, dokonce je občas bral k nim do mlýna do Jižních Čech, kde rád trávil svůj volný čas. Když se s nějakou rozešel, stalo se, že dotyčná dívka šla i orodovat k jeho ženě. S manželkou Janou měl dceru Barboru, která v jednom rozhovoru mluvila o jeho nevěře jako o něčem, co bylo doma samozřejmostí a všichni s tím byli smířeni.

Miloš Kopecký miloval vše, spojené s přírodou. Pobyt ve mlýně, zvířata, rád hrával šachy, fotografoval a natáčel různá videa. Z jeho mlýna se zachovala spousta záběrů. Zajímal se také o politiku a filosofii. Byl dost zásaditý a přísný. Kamarádky dcery Barbory s ní nechtěly jezdit k nim do mlýna, měly tam totiž tvrdý režim. Ráno musely brzy vstávat, učit se různá slovíčka, terminologii, ze kterých je Miloš následně zkoušel, a večer musely napsat slohovou práci z celého dne. Kopecký si doma také založil žákovskou knížku, kde známkoval ženu za vaření, ale také tam měl kolonku, kde známkoval její chování. „Za vaření jsem měla většinou pěkné známky, ale chování jsem měla často velmi špatné,“ vyprávěla se smíchem jeho poslední žena. Hned, jak dcera Babora dosáhla osmnácti let, odstěhovala se ke svému příteli – budoucímu manželovi. To se otci nelíbilo a chtěl se ho zbavit tak, že zavolal jednomu generálovi, jestli by ho nemohli vzít do vojenské služby až na Slovensko. To mu však nevyšlo. Měl hodně přátel, ale i nepřátel. Divadelní kolegové ho však měli rádi. Ač z něj vyzařovala autorita, byl k nim ohleduplný a bral i ty méně úspěšné herce za sobě rovné.

Divadelním partnerem mu byl dlouhá léta Miroslav Horníček.

Milošovým největším prokletím byla maniodepresivní psychóza, kterou trpěl od mládí po zbytek života. Měl tu horší formu nemoci, která způsobovala i loupání kůže nebo úbytek mozkové tkáně, což se podepsalo na jeho paměti v pokročilém věku. Když měl deprese, dokázal proležet několik dní bez jediného slova, bez chuti k jídlu, bez chuti být na tomto světě. Kolikrát prosil doktora, aby mu předepsal nějaké pilulky, které by vše ukončily.

Říkal, že kdyby nebyl zbabělec, už dávno by spáchal sebevraždu. Když měl ale představení, dokázal ho zahrát, že to pomalu na něm nikdo nepoznal. Hluboké deprese střídala euforie. V té době pracoval na sto padesát procent a jeho tvůrčí schopnosti se násobily.

Největší divácké obliby si užíval v seriálu Nemocnice na kraji města, kde hrál doktora Josefa Štrosmajera. Tato role ho dostala do širokého povědomí. Dokonce jedna maďarská divačka se prý kvůli němu naučila česky, aby si s ním mohla dopisovat. Jeho obliba
u lidí klesla, když se upsal do prorežimního pořadu o emigraci. Velmi toho litoval. Lidé mu začali psát hanlivé dopisy, a dokonce na fasádě jeho mlýna se objevily i hanlivé vzkazy. Svou pověst si napravil až v roce 1987, kdy tvrdě a odvážně kritizoval komunistickou stranu. Prvně od něj zazněla slova: „Děkujeme, odejděte.“

Jeho zdravotní stav se v 90. letech začínal zhoršovat. Měl hrát dr. Práška v seriálu Hospoda, ale kvůli jeho zhoršující se paměti museli od smlouvy odstoupit a roli dostal Jiří Menzel. Miloš Kopecký zemřel v bohnické psychiatrické léčebně ve svých 73 letech.

Jaroslav Beran