V minulém čísle jsme se v této rubrice začali věnovat „novým“ architektonickým památkám z konce 19. a začátku 20. století v našem regionu Srdce Čech. Zmínili jsme kubistickou Bauerovu vilu v Libodřicích u Kolína, kterou navrhl Josef Gočár. Neméně významným architektem byl ovšem i jeho učitel, architekt Jan Kotěra, který rovněž zanechal v našem regionu svou stopu. Jsou jí například Starý a Nový zámek v Ratboři u Kolína.
Nejprve zrekonstruoval pro rodinu Mandelíkovu, majitele cukrovaru, cihelny, kolínské elektrárny a mnoha polností tzv. Starý zámek, který koupil v roce 1890 Bernard Mandelík. Barokní zámek v sobě i po všech přestavbách uchoval gotické prvky z původní tvrze, například pozdně gotickou klenbu dvou síní, sklenutou ve středověký pilíř, procházející oběma patry zámku. Jde o poměrně vzácnou památku vrcholně gotického stavitelství na Kolínsku.
Robert Mandelík se v letech 1912 – 1915 pustil do zásadní přestavby zámku podle plánů Jana Kotěry. Ten nechal k původní barokní budově přistavět nové střední křídlo, vybíhající k severu, a k jeho východní straně přistavěl originální prosklenou zimní zahradu. Je geniální, jak tento nový prvek organicky zapadá do celé stavby, jako by byl její součástí odnepaměti… Jan Kotěra všechny dochované prvky původního zámku velmi citlivě zakomponoval do nové stavby. Výrazně proměnil veškeré interiéry, takže vznikla úplně nová vstupní reprezentační hala se schodištěm. „Starý zámek“ tak představuje z architektonického hlediska zcela ojedinělé sídlo, které v sobě spojuje ducha starého zemanského sídla s představou o bydlení z počátku 20. století. Na rozdíl od „Nového zámku“ měl štěstí – od roku 1966 se v něm usídlil Národní výbor, takže se všechny vzácné prvky dochovaly v celkem neporušeném stavu.
Po úspěšném dovršení přestavby „Starého zámku“ Jana Kotěru oslovili synové Bernarda Mandelíka, bratři Ervín a Oto Mandelíkovi, kteří chtěli vytvořit rodinné sídlo, splňující požadavky na oddělené prostory pro každého z nich, kde by se však širší rodina mohla zároveň i scházet. Proto architekt navrhl zámeček o dvou křídlech a společenském centru uprostřed. Křídla jsou zcela stejná – stejné schodiště, stejné prvky… Vzniklo tak moderní sídlo „zemědělské šlechty“, které ve své době žilo čilým společenským a kulturním životem. Dochované záznamy svědčí o tom, že jej navštívil i prezident T. G. Masaryk.
Jan Kotěra navrhl veškeré doplňující prvky – dveře, parkety, mříže, kryty topných těles, nábytek a svítidla. Dřevem či umělým kamenem obložené stěny doplňovala geometrická výmalba podle návrhů Františka Kysely. Průčelí zámku zdobí dvě sochy v michelangelovském duchu od Jana Štursy, jednoho ze zakladatelů moderního sochařství a žáka Josefa Václava Myslbeka – Hmota a Duch.
Pak ale přišla druhá světová válka a s ní okupace Československa. Rodině Mandelíků byl zámek v roce 1939 kvůli jejich židovskému původu zabaven. Podobný osud stihl i rodinu Bauerovu… Až do jara 1945 v zámku sídlila správa německého majetku a oddíly SS. Po osvobození je vystřídala nakrátko Rudá armáda, v roce 1947 se ve vzácné budově usídlila základní škola, která tu vydržela až do roku 1992, kdy byl zámek rodině Mandelíků v rámci restitucí navrácen. Ti však na jeho obnovu neměli peníze, a tak ho v roce 2000 prodali.
Nový majitel převzal zámek v dezolátním stavu. Zničené byly interiéry i exteriéry. V dřevěném obložení byly zatlučené hřebíky, na stojanu na mramorovou kašničku v jedné ze zimních zahrad stála busta Lenina, zatímco samotná kašnička podpírala kotel v kotelně. Poničené byly mosazné nátěry a výmalby od malíře Františka Kysely. Z původního inventáře se zachoval jen nábytek ve dvou kopelnách, servírovací stůl, skříňky v kuchyni a část osvětlení. Opravdu úctyhodný příklad ignorace komunistického režimu vůči historii…
Nový majitel zahájil rekonstrukci, která byla dokončena v roce 2004. Ze zámku vznikl luxusní hotel, který ovšem zachoval původní genius loci místa. Vnitřní prostory byly citlivě obnoveny s pomocí architekta Ondřeje Kukrála podle dochovaných fotografií, které pořídil sám Jan Kotěra, a na základě téměř archeologického průzkumu.
Místnosti jsou vybaveny dobovým nábytkem. Hosté tak mohou obdivovat například knihovnu slavného architekta Adolfa Loose, skříň Jana Kotěry z jeho vlastní vily, jeho kubistický hrací stolek a křesílka. Najdete tu i lustr Josefa Gočára, jeho rondokubistickou jídelnu a rondokubistický lustr, který navrhl pro pracovnu T. G. Masaryka do tehdejšího úřadu vlády v Praze
v Rudolfinu po vzniku ČSR.
Prohlídka „Nového zámku“ je možná po objednání s průvodcem, „Starý zámek“, rovněž vrácený rodině Mandelíků, je soukromé sídlo.
Dana Čermáková
Fotografie Roman Šulc a autorka
Děkují za článek. Zdravím z Ratboře 🙂