Historické prameny dokladují čtyři zvony, které byly v minulých staletích umístěny ve věži tohoto kostela. Nejstarším byl malý zvonek, zvaný Sedmerník, jímž se v období středověku zvonilo havířům k nástupu do dolů. Podle legendy dal tento zvon odlít jeden z kutnohorských mincířů, který při své práci v mincovně kradl stříbrné mince, na smrtelné posteli se vyzpovídal ze svých hříchů a z nakradeného stříbra dal odlít tento zvon. V roce 1835 byl Sedmerník přelit v pražské zvonařské firmě Karla Bellmanna a po přelití vážil 90 kg. Na plášti byl barokní reliéf Panny Marie a nápis Ave gratia plena dominus tecum benedicta a také německý nápis se jménem firmy, která zvon přelila: Umgegossen von Karl Bellmann k.k. Hofglockengisser in Prag 1835. V roce 1942 byl Sedmerník z věže sejmut, odvezen do Prahy a odtud do neznámé německé tavírny.
Další zvon, nazývaný původně Vorel (někde je psáno Orel) byl odlit v září roku 1478 kutnohorským zvonařem (konvářem) Prokopem Ptáčkem. V roce 1732 byl přelit a po vysvěcení sedleckým opatem dostal nové jméno Karel Boromejský. Při velké bouřce 16. prosince 1733 však do kostelní věže udeřil blesk a zvon byl natolik poškozen, že musel být přelit znovu, a to olomouckým zvonařem Holousem. Přelitý vážil 2 570 kg a jeho průměr činil 170 cm. Byl zasvěcen sv. Vavřinci. Na jeho plášti byl velký městský znak a reliéfní obrazy sv. Jana Nepomuckého, sv. Maří Magdalény a sv. Petra. V roce 1852 však zvon opět pukl a byl přelit na náklady obce Kutná Hora. Při vytahování na věž se však zřítil a musel být tedy opět přelit, tentokrát brněnskou firmou Vojtěcha Hillera. Přelitý vážil 4 500 kg, na jeho plášti byl reliéf sv. Vavřince s nápisem Věnován sv. Vavřinci – počtvrté přelit nákladem obce Kr. hor. města Hory Kutné r. 1880 za purkmistra J.U.DraJosefa Říhy a arciděkana p. Josefa Peřiny. Ani tento zvon nepřečkal nacistickou okupaci. 30.dubna 1942 byl z věže sejmut a skončil v německé tavírně.
V roce 1483 byl do kostelní věže zavěšen velký zvon Václav, slitý k poctě sv. Trojice a P. Marie. Krátce před vypuknutím 1. sv. války byl přelit pražským zvonařem Arnoštem Diepoldem. Nicméně v roce 1916 byl sejmut a zrekvírován pro válečné účely.
Stejný osud potkal také zvon Jakub, odlitý pražským zvonařem Kühnerem a zavěšený do zvonice v roce 1771. Za pouhé dva roky musel být přelit, měl pak váhu 1 300 kg. Na plášti tohoto zvonu byly reliéfní obrazy andělů v oblacích s troubami, reliéf Božího oka
a městský znak. V roce 1916 byl zároveň se zvonem Václav také zrekvírován pro vojenské účely.
Osazení kostelní zvonice doplňoval ještě malý zvonek – Umíráček, jímž se zvonilo na poslední cestu zemřelým. Tento malý zvonek byl také jediný z původních svatojakubských zvonů, který se po skončení 2. sv. války vrátil 18. června 1946 na své místo.
Jakubské zvony měly poslání upozorňovat na nebezpečí, které hrozilo městu. Pokud hlásný na věži zpozoroval na půl míle od města oheň, zazvonil třikrát zvonem Sedmerník, objevil-li se požár na předměstí, zazněl z věže prostřední zvon, a požár ve městě ohlašoval hlas velkého zvonu Vorel.
Jakákoliv obrazová dokumentace k popisovaným kutnohorským zvonům se bohužel nedochovala. K unikátním historickým dokumentům však patří speciální gramofonová deska, na níž byly 26. března 1942 zaznamenány hlasy svatojakubských zvonů krátce před jejich zničením.
Myšlenka navrátit věži kostela sv. Jakuba hlas zvonu a vypsání sbírky Zvon pro Jakuba je v těchto souvislostech čin velmi úctyhodný. Na jeho naplnění se můžete podílet i vy prostřednictvím zaslání jakéhokoliv finančního příspěvku na účet 33882222/0800, v hotovosti můžete svůj příspěvek vložit do speciálních pokladniček ve tvaru zvonu, ale přispět můžete také koupí předmětu s logem projektu „Zvon pro Jakuba“ nebo i dárcovskou SMS.
Miroslav Štrobl
Použitá literatura:
Obnovený kostel sv. Jakuba v Kutné Hoře, Nákladem arciděkanského úřadu v Kutné Hoře, 1946
Štroblová H., Altová B. a kol., Kutná Hora, Lidové noviny, 2000
– Dudák V., Kutnohorský poutník, BASET Praha-Kutná Hora, 2004
Leave a reply
You must be logged in to post a comment.