Komenského desatero

29.8.2014 Publikováno v Zamyšlení

Existuje spravedlnost a lze být spravedlivý v chaosu, který zde vládne?

BUĎ SPRAVEDLIVÝ
Spravedlnost je prý slepá. Ženská postava se zavázanýma očima. V jedné ruce drží misky vah, v druhé ostrý meč. Takto už celá staletí znázorňují spravedlnost umělci. Sochy Spravedlnosti stávají tam, kde se rozhoduje o tom, kdo má pravdu a kdo ne. Málokdo asi přemýšlí o tom, kdo a kdy Spravedlnosti zavázal oči a proč jí je zavázal. Jak může slepá Spravedlnost být „nad věcí“ a spravedlivě rozhodovat o tom, co je spravedlivé a co ne?
Jak rozhodnout při mezi dítětem a dospělým člověkem? Jak rozhodnout při mezi zvířetem a člověkem? Jak rozhodnout při mezi ženou a mužem? Jak rozhodnout při mezi cizincem a tím, kdo je domácí? Zkuste se zamyslet sami nad sebou, kolikrát v životě jste nebyli nad věcí a zcela nespravedlivě jste se přiklonili na stranu toho, kdo vám byl blíž – komu jste víc rozuměli, a tak jste dokázali pochopit, proč se zachoval tak, jak se zachoval.
Dobrý učitel žáka v klidu vyslechne, a teprve po zvážení všech okolností vyřkne trest či mu odpustí. Učitel zaslepený školními zákony, morálkou i tím, že je dospělý, s žákem nediskutuje a uloží mu – z jeho pohledu – spravedlivý trest. Člověk zaslepený svou nadřazeností nad zvířaty se nezastaví před ničím. Zvíře přece musí poslouchat a ne se vzpírat příkazům a utíkat. Zvíře by rádo poslechlo, ale je to v lidském světě cizinec, který nechápe význam našich slov ani naše zákony a morálku. Řídí se jen zákony, které mu dala příroda. Snaží se nám rozumět, a když nás nechápe, tak se naučí před naším hněvem utíkat.
Mnoho mužů si stále myslí, že žena je tu proto, aby muži sloužila. Pokud to nedělá, přijde trest. Mnoho žen se nakonec podvolí a ustoupí ze svého stylu života, jen aby měly klid. A takových příkladů bych vám mohla dát tisíce. Spravedlnost nezačíná na soudech. Ta začíná v každém z nás. Spravedlnost není slepá, pokud jí my nezavážeme oči tím, že nepřemýšlíme – nevžíváme se do toho, s kým máme spor. Být nad věcí – nad sporem – znamená posuzovat věci srdcem a nejen rozumem. Spravedlnost – či nespravedlnost – vstupuje do našich životů dřív, než porozumíme významu slov, kterými nás děti učí dospělí lidé žít. Jedna věc je být spravedlivý podle zákonů vymyšlených rozumem, a jiná je být spravedlivý podle srdce a zdravého rozumu. Proto být nadto spravedlivý je mnohem těžší než být jen spravedlivý.

NEŽÁDEJ NIČEHO CIZÍHO
Nestaň se zlodějem – i tak by se to dalo říct. Zloději byli, jsou a zůstanou součástí lidské společnosti, i té zvířecí. Jak tedy rozlišit krádež od holé nutnosti přežití, kdy ukradený bochník chleba zachrání dítě od smrti vyhladověním? Jak to, že trestáme zloděje „z nutnosti“ víc jak ty, kteří kradou jen proto, aby zvýšili svůj majetek? Jak vysvětlit malému dítěti, že nemá nic krást, když kradou právě ti, co by nám všem měli být příkladem bezúhonnosti? Čím dravější a bezohlednější je způsob života, kterým žijeme, tím těžší je učit děti zásadám, které učil lidi Jan Ámos Komenský a které najdeme ve spisech starých jak náš svět. Jak to, že kradou nejvíc ti, kteří to nepotřebují? Znáte pohádku o sedlákovi a chudém chalupáři? Sedlák měl vše a chudák jen jednu kozičku. Sedlákova hamižnost byla příčinou toho, že chudákovi kozičku ukradl.
Rozdíl mezi lidským a zvířecím zlodějem je veliký. Zvíře ukradne kus masa zvířeti proto, aby se nažralo. Člověk – který nepotřebuje bochník chleba k přežití –, krade jen proto, aby nasytil svou lakotu, hamižnost, anebo aby někomu ublížil. Děti, které kradou jiným dětem svačiny, se nepotřebují najíst. Potřebují nasytit svou potřebu ubližovat slabšímu člověku. Ve většině případů jsou to děti, kterým někdo silnější ublížil, a ony mají potřebu se mstít za bolest, kterou nemohou vrátit tomu, kdo ubližuje jim. Jak vidíte, nespravedlnost velmi brzy nese své ovoce v podobě šikany, která není nic jiného než zlodějina v jiné podobě.

NIC SOBĚ NEOSOBUJ
Neber si nic osobně. Seřve tě šéf? Prodavač ti vynadá místo aby tě slušně obsloužil? Pokud víš, že jsi svou práci odvedl dobře, pak se nadechni a řekni si: „Dneska má šéf svůj den“ – a jdi pracovat, jakoby se nic nestalo. Proč si máš svůj dobrý den kazit cizí špatnou náladou? Každý z nás má občas ten svůj mizerný den a šíří kolem sebe hromy a blesky místo úsměvů. Jsou lidi, co se snaží svou špatnou náladu ovládat. A jsou jiní, co si ji potřebují vybít na jiných. Je to jen na vás, zda se necháte vmanipulovat do jejich hry, anebo si řeknete: „Vlez mi na záda“ a nenecháte se jimi rozhodit. Není to tak jednoduché, jak to vypadá. Přirozená reakce je na útok odpovědět obranou, anebo novým útokem. Potlačit reakce dané nám do vínku přírodou je těžká věc. Ale pokud to zvládnete, tak se vám za čas zlepší nálada, a vy se dokážete usmívat tam, kde jste si úplně zbytečně ničili nervy hádkami, lamentováním a obviňováním sebe, že právě za tuto situaci můžete vy. A protože jste spravedliví a nejste zloději, tak odpustíte těm, co vás bezdůvodně napadli, a ani vás nenapadne ukrást jim jejich mizernou náladu.

Dagmara