Obnovená tradice, lidé se znovu chtějí bavit. Kaňk to opět zažil.
V novém, a to již po páté.
První únorová neděle nebyla, co se týče počasí, zrovna přívětivá, přesto se lidé z kaňkovských sdružení pod vedením místního sokola začali po ránu scházet na návsi. Nejen proto, aby se podívali, co se tu o půl desáté začne dít, ale hlavně, aby se zúčastnili.
Kapela Věnovanka začala hrát a pod dozorem pana faráře vyhlásila Smrt akci za dlouhý život. Havíř v rakvi, umořený jedy svými pozůstalými na Kaňku od dob důlní činnosti, se díky zázračnému Stehlíkovu antiarzeniku probral a zařadil do průvodu masek. Tato medicína se rozdávala po lžičkách tak dlouho, až starosta svolil a předal vládu nad Kaňkem maskám. Pak už se lžička někam ztratila a léčilo se větším objemem a ze skla.
No, co vám budu povídat, nebyl to normální, tradiční masopust, ale co je vlastně ta tradice a kdo říká, jak má co být? Základ přece je, že masopust je takřka neorganizovaná zábava spíše pro účastníky než pro přihlížející. A vzhledem k tomu, že na závěr před hospodou zastřelili medvěda, bylo vše tak, jak má být. Tedy VESELÉ.
Leave a reply
You must be logged in to post a comment.