Rubrika Z dílen žáků

0

Moje vzlety a pády

Přestože jsem ještě žákyní základní školy, můžu již hovořit nejen o vzletech, ale také o pádech, které mě v životě potkaly. Nevěříte? Pak vás nechám nahlédnout do svého soukromí. Mám za sebou velký pád, který si budu pamatovat celý život.  Proč jsem měla čtyřikrát za posledních pět let berle? Protože mi špatně narostl kyčel, a tak to samozřejmě nemohlo zůstat. V pozdějších letech by to totiž moje páteř nesnesla.

Začalo to ve čtvrté třídě, když jsem zjistila, že mám jednu nohu kratší. Mám za sebou čtyři operace, z toho dvě se týkaly kyčle a dvě kolene. Nebylo to lehké jak pro mě, tak pro moji rodinu, ale naštěstí všechno dobře dopadlo a od loňského dubna mám, doufám, vyhráno. Kontroly už mám jen jednou za rok...

  >>> více...
0

Sen o jaru

Je jaro. Procházím se po zelené louce a slyším zpívat vodopád. Zářivě zlaté květinky na louce mě úplně omámily svojí úžasnou vůní.
Popojdu kousek dál proti proudu řeky až k těm padajícím vodám. To asi roztává na horách sníh a řeka ho unáší někam hodně daleko. Stromy v lese mě také svojí vůní lákají prohlédnout si je zblízka.
Vylezu se podívat na mohutné gigantické skály, o které se tříští vodopád. Už jsem nahoře. Dívám se dolů do vodní pěny. Připadá mi, jako by se chystala strhnout celý svět. Sednout si kousek od vodopádu na toho kamenného obra a donekonečna hledět do zpěněných vod, to je to, co chci. Kéž by se teď zastavil čas! Jen tak sedět a dívat se okolo sebe. Modré nebe se tak usmívá.
Najednou se prob...

  >>> více...
0

Jak jsme prožívali konec prvního pololetí

Tak už za sebou máme tu část života, při které přemýšlíme, jestli jsme v průběhu školního roku neměli věnovat více času učení. Ano, už máme po vysvědčení. Pojďme si teď zavzpomínat, jak toto období prožíváme.

Jsou žáci, v nichž vydávání vysvědčení nevzbuzuje skoro žádné pocity. Většinou jsou to ty typy lidí, kteří mají schopnost všemu rozumět, všechno vědět. Někteří z nich jsou navíc pilní. Známky mají tudíž dobré a nemusejí nic dohánět na poslední chvíli, jako to dělají někteří jejich spolužáci, kteří mají jiné zájmy
a škola pro ně není vždy na prvním místě. I ti se však dělí na dva typy. Ti první řeknou akorát tak OK. Nemají motivaci a nevadí jim, že v životě ničeho nedocílí...

  >>> více...
0

Žáci ze Žižkova navštívili předvánoční Vídeň

V rámci prosincových dní se výprava 46 žáků Základní školy Žižkov v Kutné Hoře vydala na jednodenní výlet do hlavního města Rakouska Vídně. Odjížděli jsme již v brzkých ranních hodinách, sraz jsme měli ve 4.15 hod. u Mateřské školy Pohádka. Přibližně v osm hodin jsme pokořili hranice Rakouska. V té době bylo každému jedno, jak daleko jsme od Vídně, protože nás uchvátila úžasná rakouská krajina. Projížděli jsme krásnými malebnými vesničkami, ve kterých se hojně pěstuje víno, viděli jsme spousty domů a na mnoha místech také větrné elektrárny.

Naše první zastávka byla u Hundertwasserhaus, což jsou veliké domy již zesnulého rakouského architekta Friedensreicha Hundertwassera...

  >>> více...
0

Vánoční atmosféra už nám pomalu dýchá na záda

Umíte si představit život bez Vánoc? Já tedy ne. Miluji tu sváteční atmosféru, vůni cukroví a svíček.

Když se řekne Vánoce, všichni si představí stromeček a pod ním dárky. Měli bychom si však uvědomit, že Vánoce nejsou jen o dárcích, ale zejména o atmosféře a čase, stráveném s rodinou. Říká se, že jsou to svátky klidu a míru, mnohdy to tak ale až do poslední chvíle nevypadá. Nejdříve se totiž vše musí připravit, a u toho si člověk dvakrát neodpočine. Na Štědrý den se však vánoční pohoda dostaví do většiny rodin. A když dostanete dárek od někoho blízkého, je to ten nejkrásnější pocit, který člověk může mít. Nejvíce to prožívají děti. Věří na Ježíška a těší se, až jim přinese dárky. S předstihem píší dopisy a dávají je za okno v naději, že přes noc zmizí...

  >>> více...
0

Diamantový zámek

Jsme uprostřed stříbrné zahrady diamantového zámku. Venku se začíná roztahovat zima, takže všechny rostliny v kamenném podstavci dočista pomrzly. Celá zahrada se leskne mrazem v ranním sluníčku, které svou září obehnalo a vybělilo všechny tiché stíny a zákoutí.

Lesklé stříbro rozsypané v trávě tvoří romantický břeh a hladina rybníka vypadá jako zrcadlo. I vrba si prohlíží zasněně svůj odraz na hladině. Naklání se, div do vody nespadne. Z křoví blízko kamenného podstavce vykukují dvě majestátní labutě a udiveně si prohlížejí diamantovou zahradu. Přišly se podívat na nastupující zimu
a užít si poslední paprsky sluníčka. Malé kapičky rosy a jinovatka na mne působí jako stříbro spadlé z mráčků.

V pozadí vyrůstají ...

  >>> více...
0

Kouzlo tajemné zahrady

Pojďte se se mnou chvilku zamyslet. Zavřete oči a já vám začnu vyprávět příběh o tajemném zákoutí jedné stařičké zahrady.

Malebná zahrada byla objevena při jedné z mých pravidelných procházek nedaleko odtud. Cítila jsem únavu
a potřebovala jsem si trochu odpočinout. Najednou se přede mnou objevila kamenná zeď. Říkala jsem si, copak se za ní asi skrývá? Cesta mě vedla podél ní ke kované zdobené bráně. Vstoupila jsem dovnitř a dlouho jsem se rozhlížela, jaká krása se to přede mnou otevřela. Ani chvilku jsem neváhala a pokračovala jsem v cestě do zahrady.

Pevně jsem doufala, že stinná část mi poskytne příležitost posedět si a odpočinout. Kroky mě vedly po čerstvě posečené trávě. Z dálky byl slyšet zpěv ptáků...

  >>> více...
0

Kolik jazyků znáš, tolikrát jsi člověkem

Že by se člověk mohl stát úplně někým jiným, když mluví cizí řečí? To ne. Jde spíše o to, kolik možností stát se jiným člověkem máme, do jaké míry se díky jazykům můžeme změnit či zlepšit.

Jako malý jsem si však myslel úplně něco jiného. Domníval jsem se, že když se nějaký jazyk naučíme, změní nás to. Obával jsem se, že když začnu mluvit jiným jazykem než je čeština, stane se ze mě člověk jiné národnosti. Když se například naučím čínsky, budu Číňanem. Dnes už pochopitelně vím, že je to úplně jinak.

Kolik jazyků znáš, tolikrát jsi člověkem. Myslím, že je to velice zajímavé téma.

Je neuvěřitelné, že se lidé z úplně jiných koutů světa dokážou dorozumět. Na Zemi existují tisíce jazyků...

  >>> více...
0

Děti ze Žižkova navštívily Legoland a Bavorský les

Konec školního roku bývá tradičně spojený s mnoha exkurzemi
a výlety. Stejně je tomu i u nás – na Základní škole Žižkov. V červnu jsme se například vydali (společně s jedenácti dětmi ze Základní školy Potěhy) na dvoudenní zájezd do německého Legolandu a do Národního parku Bavorský les.

Vyrazili jsme 9. června v jednu hodinu ráno od Mateřské školky Pohádka. Měli jsme před sebou totiž pět set kilometrů
a s přestávkami osm hodin jízdy. Teprve pak jsme zastavili před branami Legolandu, kde jsme ještě hodinu čekali, než se otevřel. V areálu zábavního parku jsme si to náramně užili, protože se tam nacházejí atrakce opravdu pro všechny. Pro odvážné jsou
k dispozici velké horské dráhy, a kdo takovou zábavu nemá rád, může se kochat v...

  >>> více...
0

Preventivní akce „Sám sebou I“

V období maturitních zkoušek se uskutečnila na kutnohorské průmyslovce preventivní akce za podpory Města Kutné Hory pro první ročníky. Projekt je stabilní součástí minimálního preventivního programu školy. Hlavním cílem je osvojení zdravého životního stylu a rozvoj dovedností, které vedou u žáků ke správnému a sebevědomému rozhodování v krizových situacích.

P1270388

Žáci o projektu napsali:

Den strávený s paní doktorkou a panem doktorem Kašparovými

V pondělí 16. května naši školu navštívili manželé Kašparovi, se kterými jsme strávili celkem čtyři vyučovací hodiny. První dvě hodiny jsme byli ve třídě U4 s panem doktorem Kašparem. JUDr. Kašpar s námi probral naše práva a povinnosti a také důsledky našeho chování a činů...

  >>> více...