16.3.2015 Publikováno v Inzerce

Topení není umění. Tedy pro toho, kdo má dobrý kotel a topí tak, jak se má. Jenomže mnozí z nás topí, jak se nemá, přesněji řečeno, čím se nemá. Namísto kvalitního dřeva nebo uhlí musí jejich kotle „spolykat“ vlhké dřevo ukradené z lesa nebo ještě horší, přímo vražednou variantu – plasty.

„Tím se zanáší komín, znečišťuje se a tzv. dehtuje,“ říká odborník na slovo vzatý, kominík Josef Šourek. „Každý komín má svou toleranční kapacitu znečištění. Jakmile je překročena tím, že ho nečistíte podle předpisů, ohrožujete sami sebe otravou, způsobenou ucpáním komína. Ještě horší variantou je situace, kdy komín začne hořet. Vystavujete se tím reálnému nebezpečí vyhoření celé vaší nemovitosti...

12.3.2015 Publikováno v Kultura

Druhé výročí vzniku si v polovině února připomněla Tylova herecká škola v Kutné Hoře. „Máme teď spousty práce s přípravou a realizací divadelních a filmových projektů, a tak na společnou oslavu zatím nezbyl čas,“ říká zakladatel a šéf herecké školy Václav Veselý. Sám se herectví věnuje dvě desetiletí a kromě divadelních prken a svého již kultovního TyjátrFestu vyučuje v základní umělecké škole a občas točí filmy nebo seriály.
Herečák, jak školu přezdívají její studenti, se věnuje divadelnímu a filmovému herectví, moderování a autorské literární tvorbě se vším, co k těmto uměleckým oborům patří...

11.3.2015 Publikováno v Kultura

Kronika je literární útvar poněkud specifický. Vyžaduje znalosti historických událostí z dob leckdy dávno minulých. Autor takového díla bývá obvykle osoba ve zralém věku, mající za sebou nejen řadu životních zkušeností, ale také bezpočet hodin, strávených nad archivními materiály. V následujících řádcích vás však seznámíme s autorem kroniky, jehož věk by předpokládal naprosto jiné využití volného času, než vyžaduje práce kronikáře.

Jmenuje se Jaroslav Litera, je sedmnáctiletým studentem Dopravní školy v Čáslavi, bydlí ve Veltrubech u Kolína a 30. ledna tohoto roku za účasti řady občanů a starosty obce Veltruby Ivana Kašpara pokřtil svoji knižní prvotinu, nesoucí titul CHronica Boemorum, tedy řečeno jazykem dneška Kronika Česká...

11.3.2015 Publikováno v Z obcí

Po mnoha staletích se do české přírody vrátili divocí koně. Jejich první stádo vypustila nedaleko středočeských Milovic kutnohorská společnost Česká krajina. 

Zvířata, která patří v Evropě – včetně České republiky – k původním živočišným druhům, byla na kontinentu vyhubena člověkem. Divoce žijící koně však přežili v drsném horském prostředí Exmooru ve Velké Británii. Na náhorní planině s mnoha mokřinami a vřesovišti se tito koně stovky let pohybovali ve volné přírodě. Jejich jedinou úlohou bylo spásat rozsáhlé pastviny. Nikdy nebyli používáni k jízdě ani k tahu ani se nekřížili s jinými plemeny.
První písemná zmínka o nich spadá do roku 1086 a patří tak k nejstarším plemenům koní v Evropě...

11.3.2015 Publikováno v Finance

Po minulém článku se mi od mých věrných čtenářů Š. a R. dostalo zdrcující kritiky. Prý se ve svých článcích příliš podbízím a jsem dokonce vlezlý. Každou chvíli totiž píšu, ať mi zavoláte, když si nebudete jisti. Schválně jsem si minulý článek zkontroloval, a bylo tam jen dvakrát „zavolejte“ a jednou „kontaktujte“. No nevím. Na druhou stranu vlezlý být nechci, a tak mi tentokrát prosím nevolejte a raději mi napište. A já si na to dám pozor.

Věrný čtenář R. mi také řekl skvělý námět na dnešní článek. Jak je to dnes s převody aut? Přiznávám, že toto není téma, kterému bych moc rozuměl, ale beru to jako výzvu, a to co jsem se naučil, se vám pokusím zprostředkovat...

11.3.2015 Publikováno v Vaříme

Ingredience:

hrnek černé rýže namočené několik hodin
hrnek černé fazole či jiné luštěniny
2 lžíce ghí nebo olivového oleje
1 cibule
2 stroužky česneku
2 rajčata
1 lžíce nasekané petrželky
1 lžička římského kmínu
koření masala
sůl, černý pepř
saturejka

Fazole necháme je přes noc namočené. Vodu slijeme. Přidáme čerstvou vodu, saturejku. Vaříme asi jednu hodinu a průběžně sbíráme z povrchu pěnu. Skoro měkké fazole scedíme .
V kastrůlku si rozehřejeme ghí či olej a přidáme kmín a cibulku. Krátce osmahneme a pak přidáme rýži, lehce osmahneme. Zalijeme vodou ,přidáme koření a dusíme pod pokličkou asi třicet minut. Přidáme fazole, krátce povaříme a necháme dojít.
Černou rýži je možno podávat v tortille potřené chilli...

11.3.2015 Publikováno v Kultura

Překrásné a historicky úchvatné město Verona, které je ukryto v malebném italském kraji Veneto, se již od 18. století prezentuje coby výjimečné centrum operní historie. V tamní římské aréně se například v letech 1856 a 1859 realizovala představení stěžejních opusů G. Rossiniho a G. Donizettiho.

Výrazným datem pro následnou expanzi pravidelných letních operních festivalů se stal rok 1913, kdy se v prostorách starobylé arény, která pojme asi 17 000 diváků, uskutečnilo památné provedení Verdiho Aidy (10. 8. 1913). Tehdy v publiku zasedla řada prestižních osobností uměleckého světa, jakými jistě byli G. Puccini, P. Mascagni, I. Montemezzi či L. Illica...

11.3.2015 Publikováno v Z obcí

Při našem putování po obcích středního Polabí jsme se tentokrát zastavili ve Velkém Oseku, který sousedí s Libicí nad Cidlinou, kde se nacházelo slavné hradiště rodu Slavníkovců, vyvražděných v roce 995 Přemyslovci. Pozůstatkem kdysi rozsáhlých lužních lesů, chránících první zdejší obyvatele před nepřáteli, je národní přírodní rezervace Libický luh, s níž obec bezprostředně sousedí. 

Není to však jen přitažlivé prostředí, které činí Velký Osek, vzdálený osm kilometrů od Kolína, zajímavým pro obyvatele i návštěvníky Jeho poloha blízko dálnice D11, rezidenční charakter, rozmanité možnosti bydlení, vyspělá občanská vybavenost a blízkost větších měst, jako je Kolín nebo Poděbrady, z něj činí velmi přitažlivé místo k žití...

11.3.2015 Publikováno v Z regionu

Není to sice stolová hora jako v Blízkých setkáních třetího druhu, vrch Sukov nad Kutnou Horou ovšem skrývá podobné překvapení. Jdete vzhůru lesem po úzké a neudržované asfaltce, míjíte omšelý akvadukt, polorozpadlé betonové skruže podél cesty, a pak vyjdete z lesa, vystoupáte kousek výš po úzké pěšince – a spatříte něco, co jste nečekali. Obrovské betonové monstrum, jakási gigantická vana. Proboha, co to je? Až člověka zamrazí. Ovládne vás stísněný pocit, že je to snad z jiného světa. Kdo tu a proč, na kopci uprostřed lesů, mohl postavit něco tak neskutečného? Snad pro přistání mimozemšťanů…

Odpověď je poněkud banálnější než dojem z tohoto zážitku. Při jejím hledání se musíme vrátit do časů bývalého režimu...

11.3.2015 Publikováno v Osobnosti regionu

Nejen major Zeman

Dodnes populární seriál Třicet případů majora Zemana jistě není třeba představovat. Mnozí si jej pamatujeme z televizních obrazovek v období 70. let minulého století. S odstupem téměř půl století se na toto dílo můžeme dívat z různých úhlů pohledu. Ponechme stranou jeho dobové ideologické poslání a pojďme za jedním z jeho hrdinů. Nebude jím Vladimír Brabec coby major Zeman, ale jeho seriálový profesní kolega Rudolf Jelínek, vynikající herec a kutnohorský rodák, který v seriálu vytvořil postavu majora Hradce.

U příležitosti významného životního jubilea tohoto vynikajícího herce udělilo město Kutná Hora Rudolfu Jelínkovi Čestné občanství města...