Loni v létě jsem si vyjela na kole na Kačinu. Najednou se nad nádherným empírovým zámkem objevily dva stroje. Letěly nízko, takže jsem viděla jejich úžasnou siluetu s křídlem delta a vodorovnými řídícími plochami za kabinou pilota. Burácivý zvuk pospíchal daleko za nimi. Fascinovaně jsem je sledovala, dokud nezmizely. Byly to dva gripeny. Tehdy jsem si uvědomila, že i vojenská letadla mohou být krásná. A proto jsem se vydala tam, kde mají svůj „domov“ – na 21. základnu taktického letectva Armády České republiky v Chotusicích u Čáslavi.
I když jsem věděla, že vstupuji do prostor vojenského letiště, jeho rozloha mne ohromila. Připomínkou zdejší historie, která se odvíjí od roku 1952, je ruská stíhačka MiG-21, vystavená před budovou hned za vstupní branou. V ohromných hangárech, které vypadají jako sklady v nových průmyslových centrech, takže byste v nich letadla hledali jen s velkou dávkou fantazie, se ukrývá 14 švédských nadzvukových letounů Saab JAS-39 Gripen a 25 českých podzvukových letounů Aero L-159 ALCA.
S tiskovým a informačním důstojníkem základny, kapitánem Tomášem Maruščákem, jsem měla dopředu domluvenou schůzku s display pilotem gripenu, nadporučíkem Martinem Špačkem.
Co je to display pilot?
„Jednoduše řečeno, máme výcvik k akrobacii, tedy k vystupování na veřejnosti v rámci leteckých show,“ vysvětluje mi Martin Špaček nad kávou v příjemném prostředí „baru“, jak tady nazývají místo k posezení a odpočinku. Piloti prý kávu moc rádi…
Speciální výcvik na display pilota představuje skoro půlroční práci, pět až šest cvičných letů následuje přímo nad letištěm před vlastní certifikací. Vše musí být v souladu s mezinárodními předpisy NATO. Ty určují minimální výšku akrobatických letů, vzdálenost od diváků a rychlost letounu.
„Létáme v mezních výškách do 100 m nad zemí, v rychlostech od 180 km/hod. až k 1100 km/hod. a v přetížení od -3G do 9G.“
Laicky řečeno, strašně nízko a buď tak pomalu, že se pilot ocitá téměř na hranici pádové rychlosti, anebo tak rychle, že se rychlost letounu blíží rychlosti zvuku. Display lety představují ovšem jen jakousi „třešničku na dortu“ v činnosti zdejší základny.
„Naším hlavním úkolem je ochrana suverenity vzdušného prostoru České republiky, která probíhá prostřednictvím účasti v aliančním systému NATINAMDS,“ objasňuje mi zástupce velitele základny, plukovník generálního štábu Ing. Ondřej Rejman. „Plníme tak roli alianční i národní. Naším druhým hlavním úkolem je výcvik pilotů na strojích JAS-39 Gripen
a L-159 ALCA a zároveň plnění úkolů bojové podpory především v roli přímé letecké podpory. Zároveň poskytujeme létající platformu pro výcvik FAC (předsunutý letecký návodčí).
V dnešních moderních bojích potřebujete často zničit na zemi konkrétní objekt či zasáhnout určitou oblast v těsné blízkosti vlastních jednotek. To je právě činností předsunutého leteckého návodčího, který označí pilotovi ve vzduchu cíl, který je nutno zničit. Výsledkem je efektivní
a překvapivý útok ze vzduchu bez kolaterálních ztrát. V případě zvýšeného mezinárodního napětí nebo konání významné události v ČR může být aktivován Národní pohotovostní systém, ve kterém působí dvojice letounů L-159 ALCA.“
Jen pro upřesnění, v rámci čáslavské základny působí dvě bojové letky taktického letectva – 211. s gripeny a 212. s alcami. 213. je výcviková. Disponuje českými podzvukovými letouny L-39 Albatros a dvoumístnými alcami. Výcvikové letouny jsou totiž vždy dvoumístné, proto i dva gripeny určené k výcviku jsou pro dva – to máte jako u autoškoly. Tam také jezdíte s instruktorem…
Specializace čáslavské základny na taktické bojové letectvo byla ustanovena v prosinci 2013, tedy vlastně před rokem, kdy se rozhodlo o rozdělení jednotlivých oborů vzdušných sil ČR do jednoho místa. V Praze-Kbelích je tak vojenská dopravní základna a v Náměšti nad Oslavou vrtulníková.
Letiště a letadla představují obecně hlukovou zátěž pro obyvatele v okolí. Vzpomeňme jen na stížnosti občanů Prahy 6 v blízkosti letiště Václava Havla a opatření tamní radnice. Nejinak tomu je i v případě čáslavské základny.
„Naše létání se snažíme co nejvíce přizpůsobit tomu, aby co nejméně zatěžovalo občany,“ říká zástupce velitele základny, plukovník Ondřej Rejman. „Nejdůležitějším opatřením je to, že praktikujeme upravený způsob vzletu – po vzletu se vytočíme jemně na sever, mimo Nové Dvory. Snažíme se omezovat dobu vzletu, takže nikdy nelétáme po 23. hodině večerní. Také lety k nácviku display pilotů redukujeme, takže mohou létat jen čtyřikrát do měsíce.“
„Nejvíce se projevujeme v březnu, dubnu a květnu, kdy nacvičujeme na letecká show, konaná většinou v létě,“ popisuje obvyklou praxi Martin Špaček. „Tehdy je hluková zátěž větší.“
Ovšem ta netrvá déle než 10 až 12 minut, protože tato doba stačí display pilotovi k nacvičení sestavy, má v ní i prostor pro opakování některých manévrů. A většinou se tak děje mezi 14.00 – 17.00 hodinou. Tento čas byl stanoven po dohovoru se zastupiteli okolních obcí a města Čáslavi. A jen čtyřikrát do měsíce!
Ale i tak není vedení letecké základny ani pilotům jedno, že svou činností, byť velmi významnou z hlediska celostátního i mezinárodního, narušují pokojný život obyvatel okolních obcí.
„Vážíme si toho, že občané okolních obcí chápou, že musíme cvičit,“ řekl mi zástupce velitele základny, plukovník Ondřej Rejman. „Víme, že hluk je obtěžuje, proto si vážíme jejich respektu k naší práci. Se starosty se scházíme dvakrát ročně, vždy na jaře v březnu a potom v říjnu při příležitosti slavnostního nástupu k výročí 28. října. Na pořadu našich setkání je vždy samozřejmě především hluková zátěž. Opakujeme jim naše protihluková opatření, poskytujeme informace o plánovaných cvičeních. Většinou se dohodneme na plánu podpory veřejných akcí v okolí, což znamená například účast našich hasičů nebo ukázky práce s našimi dravci na dnech dětí v okolních obcích a městě Čáslavi.“
To vysvětlím. Ač by to málokdo čekal, kromě tisícovky lidí zaměstnává 21. základna taktického letectva AČR také 7 opeřenců – dravců, kteří se starají o to, aby jejich menší kolegové nenarušovali zdejší provoz. Kromě ptáků čítá družstvo Biologické ochrany letiště neboli BiOL 4 nadšence – myslivce, kteří se o dravce starají.
Anketa
Na spolupráci s leteckou základnou jsem se zeptala starostů některých okolních obcí.
Zuzana Havlíková – Heřmánková, Žehušice:
„Spolupráce se základnou je dobrá, pravidelně nás dopředu informují, abychom mohli naše občany upozornit, že bude zvýšená aktivita letového provozu. Zkrátka a dobře, žijeme se stíhačkami, s tím se nedá nic dělat. Lidé si na to zvykli. Armáda se snaží vycházet nám vstříc a komunikovat, účastní se například našeho dětského dne, předvedli dravce i hasičskou techniku. A pokaždé je přítomen některý styčný důstojník, který s lidmi hovoří, vysvětluje a odpovídá na dotazy.“
Ludmila Zimová-Lehetová, Chotusice:
„Pokud jde o záležitosti, které jsou v jejich kompetenci, spolupráce je nadstandardní. Kdykoliv, kdy jsme potřebovali, nám pomohli. Například 4. 8. 2013 u nás byla taková vichřice, že zlomila vzrostlé a staré stromy v centru obce, které padly na tehdy právě opravenou sochu sv. Donáta. Zavolala jsem jim o pomoc a oni přijeli s plošinou a stromy odvezli.“
Vanda Vöröshová, Nové Dvory:
„Jsou občané, kteří si na přelety vojenských letadel zvykli, jiným více či méně život obtěžují.
Faktem je, že blízkost letecké základny životy našich občanů ovlivňuje. Vstřícným řešením ze strany MOČR by bylo poskytnutí finanční kompenzace.
V minulosti se o toto zastupitelstvo pokoušelo, leč marně.“
Vzdušné síly Armády České republiky
Vzdušné síly Armády České republiky jsou součástí Armády České republiky. Letectvo společně s pozemním vojskem zajišťuje hlavní bojovou sílu Armády České republiky. Jedná se o nástupce československého letectva, které existovalo v letech 1918 až 1992. Velitelem vzdušných sil je od 1. června 2013 brigádní generál Ing. Libor Štefánik.
V roce 2014 disponovaly Vzdušné síly AČR přibližně 110 letadly, které doplňuje 28 strojů Centra leteckého výcviku Pardubice, provozovaných státním podnikem LOM Praha. Vzdušné síly se skládají ze tří leteckých základen (Čáslav, Praha-Kbely a Vícenice u Náměště nad Oslavou) a dvou pluků protivzdušné obrany (protiletadlový raketový pluk a pluk velení, řízení a průzkumu).
Mezi hlavní úkoly vzdušných sil patří zajištění nedotknutelnosti vzdušného prostoru České republiky pomocí prostředků,vyčleňovaných pro NATINAMDS (NATO Integrated Air and Missile Defence System) či prostředků národního posilového pohotovostního systému. Vzdušné síly také poskytují leteckou podporu pozemním silám. V mírovém stavu se podílejí například na činnosti letecké záchranné služby nebo letecké pátrací a záchranné služby.
Dana Čermáková
Fotografie autorka a archiv 21. letecké základny AČR
Leave a reply
You must be logged in to post a comment.