0

Nová Kronika Česká

kronika

Kronika je literární útvar poněkud specifický. Vyžaduje znalosti historických událostí z dob leckdy dávno minulých. Autor takového díla bývá obvykle osoba ve zralém věku, mající za sebou nejen řadu životních zkušeností, ale také bezpočet hodin, strávených nad archivními materiály. V následujících řádcích vás však seznámíme s autorem kroniky, jehož věk by předpokládal naprosto jiné využití volného času, než vyžaduje práce kronikáře.

Jmenuje se Jaroslav Litera, je sedmnáctiletým studentem Dopravní školy v Čáslavi, bydlí ve Veltrubech u Kolína a 30. ledna tohoto roku za účasti řady občanů a starosty obce Veltruby Ivana Kašpara pokřtil svoji knižní prvotinu, nesoucí titul CHronica Boemorum, tedy řečeno jazykem dneška Kronika Česká. Práce tohoto velmi mladého kronikáře mne zaujala, a tak otázky pro krátký rozhovor se přímo nabízely.

Proč ten historizující titul vaší kroniky, pojednávající navíc o historii spíše novodobé – období první republiky?
To má dva důvody. Mám rád českou historii, a určitou inspirací k názvu bylo klasické historické dílo kronikáře Václava Hájka z Libočan, nesoucí stejný titul, ale pojednávající o české historii mnohem starší. A ten druhý důvod? Téma první republiky je pro mne zajímavé, ve své kronice jsem se snažil chronologicky zachytit významné události tohoto období včetně tematických ilustrací. Je to doba, kterou postupně objevujeme, a doba určitě zajímavá.

Historizující téma je ale značně vzdálené od vašeho studijního oboru, ne?
To máte pravdu. Studuji na SoŠ Dopravní v Čáslavi nově vzniklý obor Požární ochrana. Profesně bych se chtěl tomuto oboru věnovat i formou vysokoškolského studia. Určité zkušenosti k mému současnému studiu jsem také nasbíral při mém zapojení do práce Sboru dobrovolných hasičů v letech 2013-2014.

Vraťme se k vaší kronice. Co vás přimělo k této nesporně náročné práci?
Historie je mým koníčkem již od mých dvanácti let. Je zajímavým dobrodružstvím. Vždycky v ní najdete třeba i chyby, z kterých bychom se měli poučit. Ne vždycky to ale uděláme. Takovým prvním impulzem k napsání Kroniky byla moje účast na projektu Putování prostorem a časem. Probíhal v letech 2009-2011 a byl zaměřen na proměny krajiny v historických etapách. Putování po našich hradech a zámcích i českou krajinou pěšky nebo na kole je pro mne velmi přitažlivé stejně tak, jako historie českých šlechtických rodů. Tady je mým rádcem i přítelem Maxmilián Czernin, potomek významného českého šlechtického rodu. Určitým způsobem mne také inspiroval k postupnému vytváření vlastního rodokmenu. V tom je zase mým poradcem ing. Stanislav Vidlák. Při této práci objevujete zajímavé souvislosti. A tak jsem se také pokusil přiblížit v určitých souvislostech tu dobu první republiky.

První republika je v současné době tak trochu „in“ i z pohledu dramaturgie sdělovacích prostředků. Inspiroval jste se třeba stejnojmenným televizním seriálem ČT, uvedeným na obrazovky v minulém roce?
Snad jen v tématu, ale jinak ne. Moje práce má charakter regionálního zaznamenávání té doby a neklade si nároky ne její přesné popisování v obecném pohledu na společenský život, jak to uváděl vámi zmíněný seriál.

Nemohu si odpustit otázku, proč se historii nevěnujete jako studijnímu oboru?
Jak jsem již řekl, historie je mým koníčkem. Je také určitou relaxací při studiu oboru v podstatě technickým, který mne ale také velmi zajímá.

Napsat a následně vydat jakoukoliv knížku včetně té vaší není v současné době jednoduché. Pracoval jste sám nebo s okruhem spolupracovníků?
Rád využiji této příležitosti, abych poděkoval například ing. Štikové, ing. Stanislavu Vidlákovi, Bc. Vladimíru Nulíčkovi, paní Kukalové i dalším. Svými radami mi hodně pomohli. Stejně tak patří moje poděkování sponzorům. Například firmě Vůně čaje Kolín, tesař, pokrývač a klempíř Miroslav Litera, Truhlářství Čtvrtečka, ale také členům mojí rodiny. Bez nich by se projekt nepodařilo dotáhnout do finále.

Úspěšný křest vaší první knížky máte za sebou. A další plány v literární oblasti?
Budu se snažit naplnit přání pana starosty Veltrub Ivana Kašpara, abych zpracoval osudy veltrubských občanů, kteří jako vojáci rakousko-uherské armády padli v bojích 1. světové války. Na tu práci se těším.
Děkuji za rozhovor, přeji vám tedy hodně úspěchů i trpělivosti nejen v literární činnosti, ale i ve studiu, a poslední otázka: kde si mohou zájemci vaší CHronicu Boemorum sehnat?
Kniha zatím není v síti obchodů. Po domluvě ji lze sehnat na e-mailu kronika0@centrum.cz.

Miroslav Štrobl

Leave a reply