Bylo krásného slunného dne a paní Čistá dříve přijela z práce. Vtom zazvonil telefon. Volala paní učitelka Aničky a stěžovala si, že Anička si ve škole po sobě neuklízí. A co víc, není na hodiny připravená, nenosí si pomůcky a má nepořádek v aktovce, na stole i ve stole. Všechno má špinavé od barev, protože si neuklízí věci po výtvarce. Paní Čistá se velmi divila, protože se s Aničkou do školy každý den připravuje. Paní učitelce poděkovala a rozloučila se s ní. Když položila telefon, přišla Anička ze školy. Začala se jí vyptávat, zda je pravda, co jí paní učitelka pověděla. Anička se přiznala, ale sama nevěděla, proč se tak chová, když se jmenuje Čistá. Maminka otevřela aktovku a byla překvapená, jaký v ní má Anička nepořádek. Když se chtěla jít podívat do pokoje Aničky, zazvonil domovní zvonek. U dveří stála paní Láryfáry. Chtěla pozvat Aničku k sobě domů na kus perníku. Maminka s pozváním souhlasila, ale Anička si musela uklidit nejdřív v pokojíčku. Pozvala paní Láryfáry dál, aby nečekala na schodech. Společně se šly podívat do pokojíčku a lekly se nepořádku. Paní Láryfáry vysvětlila paní Čisté, aby se na Aničku nezlobila, protože trpí nemocí čurbesajda a ona ví, jak ji vyléčit. Všechny tři šly společně k paní Láryfáry domů. Tam Aničce připravila slibovaný perník, který byl celý špinavý od barev. Anička si toho vůbec nevšimla a snědla ho. Najednou jí po obličeji naskákaly pupínky, kterých se Anička zalekla. Paní Láryfáry ji vysvětlila, že vždy, když si po sobě uklidí, jeden pupínek zmizí.
Patrik Liberský, 4. A,
ZŠ Jana Palacha, Kutná Hora
Leave a reply
You must be logged in to post a comment.