Byla polovina dubna, jaro v rozpuku, a já si náhle připadala, jako bych se ocitla v první republice. Honosné stylové vily s nezaměnitelnou architekturou v poledním slunci vypadaly, jako kdyby jejich letní byty právě opustili hosté z Kolína i Prahy, aby si došli do zahradní restaurace na oběd a potom na procházku k řece…
Nádherná příroda, rozsáhlý zámek, středověký hrad Pirkštejn i blízkost řeky Sázavy Ratajím už ve 20. letech minulého století daly přízvisko „Perla Posázaví“. Jako rekreační oblast fungují
i dnes, během léta se počet jejich obyvatel zvýší z 500 na 2000. Zvládnout takový nápor určitě není jednoduché. Starosta městyse Luboš Kubát s tím ale nemá problém. Starostou je už šesté volební období, což z něj činí jednoho ze středočeských (a možná i celostátních) rekordmanů.
Na konci tohoto volebního období budete za sebou mít 24 let ve funkci starosty. Ještě vás to baví?
Ano. Je to zajímavá práce, pořád se děje něco nového. Co platí jeden rok, nemusí už platit v dalším, což se týká především změn v legislativě. Nejdůležitější však je, zda jsou lidé s naší prací spokojeni.
Tak asi jsou, když vás pošesté zvolili… Obecní vodovod máte, ale kanalizaci ne. Plánujete ji pořídit?
Uvažujeme o ní, zatím je tato záležitost ve stadiu studie. Převážná část naší obce se totiž nachází v městské památkové zóně, a to je problém, protože je u nás poměrně bohatě dochována středověká zástavba. Když se kopaly rozvody telefonních kabelů, objevilo se středověké odkanalizování. Nikdo o něm do té doby nevěděl. Je tedy možné, že nás při případném budování kanalizace potká něco nepředvídatelného, co bude zásadní pro další období.
Rataje jsou poměrně obtížně napojitelné na centrální čističku odpadních vod. Museli bychom postavit přečerpávací stanici a kanalizace by musela kombinovat tlak se samospádem. Ale je tu ještě jedna věc, která je pro její pořízení nezbytná a zatím problematická. Týká se dotací, bez nichž bychom takový náročný projekt nebyli sami schopni realizovat. Když Česká republika vstupovala do EU, součástí byla i podmínka, že všechny obce s počtem obyvatel nad 2000 musí být do roku 2015 odkanalizovány. Dotace pro ně šly přednostně. Na druhé straně jsou malé obce do 500 obyvatel, které zase získávaly dotace přes Zemědělský investiční fond. Stranou tak trochu zůstaly obce v rozmezí počtu obyvatel od 500 do 2000. Měly problémy s vyhověním žádostí o dotace, protože nesplňovaly limity ani jednoho poskytovatele. A to je náš případ, protože počet našich stálých obyvatel se pohybuje kolem čísla 540.
Je nějaká naděje na změnu?
V následujících letech předpokládáme, že by se tento přístup měl změnit. Záleží na tom, jaké budou dotační programy, znění všech ještě není známo. Objeví-li se programy určené obcím od 500 do 2000 obyvatel, mohl by se projekt naší kanalizace realizovat poměrně brzy. Pokud se neobjeví, budeme muset počkat na další dotační programy EU. Určitě však projekt kanalizace uvedeme do pohybu do konce tohoto volebního období, to znamená do roku 2018.
Zatím tedy všichni obyvatelé Ratají mají své septiky. „Jedou“ také na elektřinu. Uvažujete o plynofikaci?
Ne.
Kterou investiční akci považujete za dobu svého starostování za nejvýznamnější?
Určitě rekonstrukci zámku. V říjnu 2011 byla dokončena její II. etapa, která zahrnovala úpravy části vnitřních prostor v přízemí a prvním patře, na krovu a střešním plášti v severozápadní, tedy barokní části. Realizovalo se i nové hygienické zázemí. Teď koncem dubna byla dokončena III. etapa, která zahrnovala opravu vnitřních prostor 1. patra, krovu a střešního pláště, přízemních místností nacházejících se pod Rytířským sálem, přístupných z otevřené arkády severního křídla, a dále severní terasyü, přístupnou z Rytířského sálu. Tím je završena rekonstrukce severozápadního barokního křídla. Čeká nás IV. etapa, zaměřená na jižní renesanční křídlo. V dubnu proběhlo otevírání obálek s nabídkami na zpracování projektu této etapy.
V jakém časovém horizontu vidíte její realizaci?
Do konce letošního roku by měl být připraven projekt, pak přijdou na řadu stavební řízení a žádosti o dotace. Za dva roky bychom mohli být, půjde-li vše dobře, hotovi.
Znamená IV. etapa rekonstrukce konec celkové komplexní regenerace zámeckého areálu?
Ne, poslední bude V. etapa v podobě omítek a úprav nádvoří. Otázkou je, zda půjde o jednu etapu nebo dvě, následující za sebou. Všechno je otázka financí. Pokud by se nevyskytly závažné problémy, výhledově by mohla být celková rekonstrukce ratajského zámku dokončena do pěti let.
Měli jsme bohužel smůlu – stejně jako mnoho dalších – v souvislosti s případem bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha. Všechno se na jeden
a půl roku zastavilo. Nedá se tedy moc dopředu předpokládat, co bude dál.
Prostředky na rekonstrukci pocházejí výhradně z dotací?
Ne, my na ni také přispíváme. Pro vaši představu – náš roční rozpočet činí 7, 2 miliony korun. I. etapa rekonstrukce zámku čítala 9 milionů, II. etapa 17 milionů, III. etapa skoro 16 milionů korun. Znamená to, že v rámci jednotlivých etap umoříme několik našich ročních rozpočtů, protože 80 % peněz na rekonstrukci sice pokryjí dotace
z EU prostřednictvím ROPu (Regionální operační program Střední Čechy) na podporu cestovního ruchu, ale my platíme zbytek, tedy 20 %. A to je dost velká částka vzhledem k našemu rozpočtu.
Rekonstrukce zámku nepochybně zatěžuje vaše obecní finance, určitě se však snažíte zlepšovat život vašich obyvatel v rámci možností…
Ano, vybudovali jsme například velké sportovní hřiště u sokolovny s asfaltovou plochou pro skateboard, nohejbal a další aktivity, a dvě klasická dětská hřiště pro nejmenší u mateřské školy
a na pozemku u bytových domů. Prodloužili jsme také vodovodní řad do ulice Nad struhou, kde stojí nové rodinné domky.
Prodali jste obecní pozemky pro novou zástavbu?
Ano, zatím je rozestavěno šest domků a dalších 13 se chystá. Připraveno je i 26 stavebních parcel v Zahradní ulici, ty jsou však soukromého investora. Chtěli jsme je vykoupit, majitel ale trval na tom, že vše zainvestuje sám. Pro nás jako obec to není moc výhodné, protože cenu pozemku, za kterou ho on prodává, nemůžeme ovlivnit. My naše pozemky k výstavbě prodáváme ve dvou cenách – první v době, kdy se dotyčný kupující k ničemu vůči obci nezavazuje. Druhá je nižší v případě, kdy se zájemce zaváže, že do sedmi let postaví a zkolauduje svůj dům a zařídí si u nás trvalé bydliště. Děláme to kvůli rozpočtovému určení daní (RUD), které říká, že ta obec, ve které má občan trvalé bydliště, na něj dostává peníze od státu. Běžnou praxí je, že člověk třeba z Kolína si někde v okolní obci postaví dům, bydlí tam, ale trvalé bydliště má stále v Kolíně, a ten tak na něj dostává peníze ze státního rozpočtu. To nám připadá nespravedlivé.
Zatím všichni zájemci o naše pozemky je koupili za nižší cenu…
Jakou občanskou vybavenost svým obyvatelům nabízíte? Všimla jsem si benzinové pumpy na začátku obce…
Máme také prodejnu smíšeného zboží, kterou jsme nedávno zrekonstruovali, restauraci U Jindřicha, poštu a mateřskou školu. Základní škola tady fungovala do roku 2005, kdy skončila kvůli nízkému počtu žáků, nebylo možno jí udělit ani výjimku. V současné době máme v obci asi 35 školáků a 21 předškoláčků v mateřince, jejíž kapacita je zcela naplněna. Školáci dojíždějí v převážné většině do základní školy v Uhlířských Janovicích, několik z nich také do Kácova. Pokud jde o zdravotní péči, lidé dojíždějí do Úžice, Uhlířských Janovic a do Podveků. Vzhledem k dostupnosti a vybavení jsou pro nás jakousi „vesničkou střediskovou“ Uhlířské Janovice, vzdálené 12 kilometrů. Je tam stavební úřad, obchody, knihovna…
Co dopravní obslužnost?
Pokud jde o autobusy, je minimální. Máme ovšem největší počet železničních zastávek na okrese – šest.
V Ratajích sídlí také domov důchodců…
Ano, ten se ale koncem června stěhuje
i se svými 25 klienty do Domova pro seniory v Uhlířských Janovicích.
Na území naší obce se také nachází Ústav sociální péče Iváň, který spadá pod krajský úřad. Nachází se v něm 60 klientů, z nichž 32 je u nás trvale hlášeno, a my jim tak musíme zajišťovat tzv. opatrovnictví. Jde o osoby s omezenou svéprávností, kterým vyřizujeme občanské průkazy, příslušným úřadům předkládáme jejich majetkové poměry, musíme dávat souhlas s jejich hospitalizací, operací a dalšími zdravotními úkony. Ústav, který tu existuje od začátku 90. let, je pro nás zdrojem nikoliv příjmů, ale starostí. Přitom jeho stavba má bohatou historii. Postavil ji za 1. republiky kolínský spolek Budoucnost pro péči o zdraví a rekreaci pracujícího lidu, tomuto účelu však nikdy nesloužila. Za socialismu ji používal jako rekreační zařízení OV KSČ Praha 10. Po revoluci přešla na stát, pak na ministerstvo práce a sociálních věcí. A tak vznikl zdejší sociální ústav.
V jakých spolcích se vaši občané baví a odpočívají?
Máme tu myslivce, včelaře, ochotnický spolek Matouš, sportovce ve fotbalové TJ Rataje nad Sázavou a v TJ Sokol, kteří vlastní sokolovnu, a také dobrovolné hasiče, kteří jsou zařazeni do výjezdů v rámci bývalého kutnohorského okresu. Ti pořádají nejrůznější akce, pro děti třeba Dětský den, čarodějnice… My jako obec pořádáme také jarmarky – velikonoční a předvánoční, kde prodejci mohou prodávat jen vlastnoručně vyrobené produkty.
Na jaké akce byste chtěl návštěvníky Ratají nad Sázavou pozvat?
V Klubu Pivovárek se pořádají minimálně dvě akce za měsíc, většinou koncerty, ale i divadelní představení. Už osmým rokem pořádáme 8. května Dětské rybářské závody. A od 4. do 9. května proběhne na hřišti u zámku již čtvrtý ročník Ratajského dřevosochání a Řezbářství. To je akce, kterou vymyslel Ing. Jiří Vorlíček ze spolku Český dřevorubec. Sbírá motorové pily a dřevorubecké náčiní, jeho sbírka je součástí expozice Muzea středního Posázaví na našem zámku.
Muzeum je otevřeno od května každý den a kromě dřevorubecké části nabízí ještě expozici o historii Ratají a jejich okolí a také doprovodné aktuální výstavy místních i přespolních výtvarníků ze všech oborů výtvarného umění.
Tak ať se vám daří pokračovat v rekonstrukci zámku, který si to určitě zaslouží.
Rataje nad Sázavou
První písemné zmínky o obci se datují do roku 1156. Ty však už jen potvrzují existenci Ratají jako místa hrazeného
a trhového. O přesném datu jejich vzniku se nedochovaly žádné písemné zprávy, pravděpodobně to bylo kolem roku 946.
Na místě současného zámku vznikl v polovině 10. století hrad zčásti zděný, zčásti srubový, jako pomezní tvrz kraje zličského. O uvedeném faktu svědčí nálezy bronzových a keramických ozdob z roku 1890, kdy se stavěla silnice kolem zámku.
Rataje byly znovu vybudovány v polovině 13. stol. po velkém požáru. V té době náležely do vlastnictví krále, který je propůjčoval nebo daroval jako léno. Jan Lucemburský daroval Rataje Jindřichu
z Lipé. Páni z Lipé vybudovali spodní hrad zvaný Pirkštejn, který byl do dnešní podoby upraven o 400 let později. V roce 1420 získal Rataje Hynek Ptáček z Lipé a Pirkštejna, nejvyšší hofmistr a mincmistr Království českého, správce měst královských včetně Kutné Hory. Byl to významný politik doby husitské a rovněž poručník mladého Jiřího z Kunštátu, budoucího krále Jiřího z Poděbrad. Jedná se o nejvýznamnějšího držitele Rataj, který je pochován v rodinné hrobce ratajského kostela.
Poté prošly Rataje držením mnoha šlechtických rodů. Z významnějších to byli
v letech 1531 – 1579 pánové Ladislav, syn Václav a vnuk Jan z Malešic, kteří zavedli právo a zřízení městské, právo trhové
a hrdelní, vytvořili městský znak a uskutečnili výstavbu renesančního křídla současného zámku. V roce 1656 Vilém František z Talmberka zahájil přestavbu současného zámku, kterou dokončil jeho syn František Maxmilián Leopold. V letech 1772 – 1919 byly Rataje v držení rodu Lichtensteinů. Zámek koupila v roce 1933 ratajská obec a umístila tam obecní úřad, poštu, četnickou stanici a hlavně školu.
Dana Čermáková
Fotografie autorka
Leave a reply
You must be logged in to post a comment.