Na stránce kutnahora.tv se v lednu kromě rozhovoru s Janem Malcem o arsenu na Kaňku objeví ještě rozhovor s památkářem Alešem Pospíšilem o jeho knize Sedlec. Pospíšil v ní popisuje historii sedleckého kláštera a jeho stavební proměny.
Dvě částečně odkryté haldy po dávné těžbě na Kaňku vzbudily loni na jaře rozruch. Otázka, do jaké míry je nebezpečné žít v blízkosti hald kontaminovaných především arsenem a dalšími těžkými kovy a prvky, se tak od té doby opět objevuje ve veřejných debatách. Kutnohorský geolog a geochemik Jan Malec, který se před dvanácti roky podílel na studii zjištující kontaminaci katastru Kutné Hory, tvrdí v novém dílu videopořadu Témata a vize, že Kaňk je docela příjemné místo k bydlení. Pouze se člověk nesmí pokoušet „prohrabat se“ pod jeho povrch. Rozhovor s Janem Malcem si můžete pustit na internetové stránce kutnahora.tv.
Kaňk není ze zdravotně bezpečnostního hlediska jediné problematické místo. Když před dvaceti lety dělal Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský celorepublikový průzkum, zjistilo se podle Malce, že Kutná Hora a nejbližší okolí je jedna obrovská, intenzivní, poměrně rozsáhlá anomálie. „Vysoké obsahy arsenu nejsou charakteristické jen pro Kaňk, zvýšené obsahy jdou téměř až ke Kolínu, Červeným Pečkám, k Církvici, ke Křeseticím,“ vypočítává Malec a zdůrazňuje, že to není pouze důsledek někdejší hornické činnosti, ale přírodní danost.
Člověka může ohrožovat vdechování zdejšího prachu, ten ale podle Malce nemusí pocházet pouze z hald, protože ho může vítr přivát z okolních polí, v jejichž půdě zvýšené obsahy rizikových prvků jsou. Haldy naopak podle geologa tak nebezpečné nejsou, neboť většina z nich je pokryta vrstvou humusu porostlého vegetací. Pokud půda na haldách není porušena třeba stavební činností, zůstávají arsen a další rizikové prvky ukryty pod povrchem.
„Na povrchu hald obsahy nadměrné nejsou, ale stačí odkrýt vrstvu drnu a už se dostáváme na obsahy vyšší, pak vysoké a dále obrovské. Uvnitř hald jsou obsahy v tisících miligramech na kilogram. Dokonce i nižší desítky tisíc. Třeba 24 tisíc miligramů,“ uvádí Malec závažné hodnoty.
Z rizikové studie, na které se Malec před více než deseti lety podílel a která vznikla mimo jiné i na žádost kutnohorské radnice, vyplývá, že kritické hodnoty jsou běžně překračovány v půdách i v haldách a člověk může být kontaminován vdechnutím i přes kůži, když se bude v zemi hrabat holýma rukama. Studie pak navrhla několik doporučení.
Haldy mají být udržovány pod stálým vegetačním krytem a nemají se využívat pro zemědělskou a zahrádkářskou činnost. Podle závěru studie je však „dietární riziko“ při pěstování potravin relativně nízké, upozorňuje Malec. Platí to ale tehdy, pokud jsou zde pěstované plodiny konzumovány pouze jako doplňkové. Neměly by být pro člověka hlavní součástí příjmu potravin, zdůrazňuje Malec.
Podle něho se ale zřejmě nestalo to nejdůležitější: haldy a půdy s vyšším obsahem rizikových prvků měly být podle studie vyčleněny ze zástavby. „To chápu jako stavební uzávěru. Ale co dnes vidíme na Kaňku? Že za poslední dobu přímo na haldách vyrostly nové domy,“ upozorňuje Malec a klade otázku, kdo to měl na starosti? „Městský úřad, stavební úřad. Jistě to věděli, protože studie byla vypracována pro městský úřad, takže on za to zodpovídá,“ konstatuje přírodovědec.
A pak cituje celkový závěr studie: Přes relativně vysoké hodnoty však v populaci Kutné Hory pravděpodobně nebudou epidemiologické projevy měřitelné.
„Žádný velký humbuk tedy kolem toho není nutno dělat,“ překládá Jan Malec do srozumitelné češtiny „memento“ výzkumu.
Ivan Hartman
Leave a reply
You must be logged in to post a comment.