Tento článek se objevil 9. 2. 2016 na ekonomika.idnes.cz. Autora Jitka Vlková dále pokračuje: “Rodiče mají od nového roku další možnost, jak spořit se státní podporou. Zákon povolil zakládat spoření na penzi i dětem do 18 let. Hlavní výhodou, na niž fondy lákají na nové penzijní spoření pro děti, je podpora až 2 760 korun. Právě tolik dostanete od státu, pokud ročně uspoříte aspoň 12 tisíc… Stát nicméně spoření může kvůli státní kase
v budoucnu osekat nebo podmínit vyšší úložkou. Nechávat peníze ve fondech zablokované desítky let se tak vůbec nemusí vyplatit. Navíc pokud si dítě vybere peníze dřív než v 60 letech, příspěvek nedostane… Druhá otázka zní, jestli se to vyplatí. Ano, ale pokud se spolehnete na státní příspěvek…
Podle ekonoma Daniela Münicha
z akademického pracoviště CERGE-EI omezuje státní podpora konkurenci na trhu a brání srovnatelnosti produktů. Je pak těžké rozeznat, kam se vyplatí ukládat peníze. Měla by se zjednodušit
a otevřít mnohem širšímu spektru solidních finančních poskytovatelů, ne jen penzijním společnostem,“ říká.
Ve starším článku ze dne 9. 10. 2015 píše stejná autorka o stejném tématu:“ Návrh měl také pomoci penzijním fondům sehnat nové klienty – ti jim postupně ubývají. V rekordním roce 2012 měli 5,13 milionu klientů, lidé uzavřeli 1,28 milionu nových smluv. Od té doby počet stále klesá – letos spoří ve třetím pilíři (dřívepenzijní připojištění, dnes správně doplňkové penzijní spoření) 4,727 milionu lidí. Peníze nelze bez sankcí vybrat dřív než v důchodovém věku.“
Lépe bych to nenapsal. Autorka perfektně popsala smysl zákona i důvody, proč na tuto návnadu nenaletět. Smyslem zákona totiž i podle mého názoru je to, aby se stát revanšoval penzijním fondům za to, co jim provedl v roce 2012. Po změnách v penzijním systému penzijní fondy přicházejí o přibližně 160 tisíc klientů ročně. Stát také letos velmi potichu znovu změnil pravidla hry a povolil penzijním fondům vybírat poplatky. Je tedy zcela evidentní, že se stát snaží pomoci fondům a o občany mu znovu nejde. Na celém systému totiž vydělají všichni kromě občanů. Systém funguje tak, že občan klient si spoří do fondu, který dotuje stát. Takže ho dotují občané klienti i občané neklienti. Fond by na tom měl vydělat. Pokud fond nevydělává, stát změní pravidla, aby vydělával. Kdo to zaplatí? Zaplatí to všichni občané.
Tak jsme našli prvního, kdo vydělá. Druhý, kdo vydělá, je stát. Penzijní fondy nakupují kromě jiného i státní dluhopisy České republiky. Tímto se stát dostane k již zdaněným penězům svých občanů. Tyto peníze si vesele prošustruje a kdo to zaplatí? Zaplatí to všichni občané. Třetí, kdo vydělá, budu já. Za sjednání penzijního spoření dostanu provizi. Kdo mi tu provizi zaplatí? V konečném důsledku mi tu provizi zaplatí občan klient. Máme tu tedy systém, kde tři strany vydělávají. A jak jsou na tom ti ostatní? Čtvrtou stranou je občan, který není klientem penzijního fondu. Tento občan platí daně, a právě
z jeho peněz stát penzijní spoření dotuje. Pátou stranou je občan, který je klientem penzijního fondu. Tento občan na jedné straně penzijní systém dotuje ze svých daní a na druhé straně doufá ve výdělek. A zde musím s autorkou výše citovaných článků nesouhlasit. Já nesouhlasím
s tím, že se to klientům vyplatí. Takže jak to bude? Uvedu příklad.
Miminku je 0 let.
Rodiče mu budou spořit 1000 Kč měsíčně.
Budou spořit 72 let (to je věk odchodu do důchodu dle současných pravidel)
Celkem vloží 864.000 Kč (neuvažuji inflaci).
Celkem vloží 467.807 Kč (uvažuji inflaci 2% ročně).
Stát mu přispěje 230 Kč měsíčně.
Celkem mu stát přispěje 198.720 Kč.
Při 1,5 % ročním zhodnocení bude na konci mít 1.905.779 Kč.
Potom zaplatí 15 % daň z výnosu 126.459 Kč.
Zbyde mu 1.779.320 Kč.
Tyto peníze si vybere.
Započítá 2% roční inflaci za 72 let.
A zjistí tak, že si vlastně vybral 427.604 Kč.
Celkem tedy vložil 467.807 Kč.
Celkem tedy vybral 427.604 Kč.
Celkem tedy (ne)vydělal – 40.203 Kč.
Takže je skutečně výborný nápad začít svým dětem spořit na důchod. Většina mých klientů to dělá. Ale já jsem jim nabídl produkty, které mají smysl.
P.S.: Nezapomeňte na fixaci své hypotéky. Je lépe to řešit alespoň půl roku dopředu.
Dalimil Peša
poctivý finanční poradce
Tel: 608 261 040
Mail: dalimil@dalimilpesa.cz
Leave a reply
You must be logged in to post a comment.