Řekne-li se Včela Čáslavská někde mimo náš region, může se stát, že si tamní posluchači pomyslí něco o včelařském spolku. Nemohou tušit, že jde o muzejní a vlastivědný spolek, a to dokonce první svého druhu v Čechách. Založen byl už roku 1864. Jeho zakladatelé a členové si zvolili tento název proto, že chtěli být „pilní jako včelky“ při zachraňování a soustřeďování historických památek v regionu. Včela Čáslavská se může pochlubit i dalším prvenstvím – vlastivědný časopis, vydávaný od roku 1895 významným představitelem spolku, amatérským archeologem, muzejníkem a učitelem Klimentem Čermákem pod záštitou čáslavského muzea, byl první svého druhu v Evropě.
Na stoletou spolkovou tradici, která byla násilně přerušena komunistickým režimem v 50. letech, navázala v roce 1991 „nová“ Včela Čáslavská.
Stalo se tak díky iniciativě ředitelky městského muzea Soni Dedíkové. Protože však činnosti, kdysi vykonávané spolky, během doby převzaly odborné instituce, musela Včela hledat své nové naplnění.
„Hlavní činností spolku se staly odborné přednášky z různých historických oborů,“ vysvětluje současná jednatelka Včely Čáslavské Drahomíra Nováková. V roce 1994 stanul v čele spolku profesor Petr Charvát, který zvolil společně s výborem cestu systematického probírání českých dějin formou přednášek špičkových odborníků. Jen pro vaši představu – na podzim letošního roku se tak členové spolku i široká veřejnost budou moci seznámit například s historií cisterciáckého kláštera v Sedlci, s osudy šlechty a měšťanstva na vilémovském opatství nebo se všemi peripetiemi dolování stříbra v Kutné Hoře v době poděbradské. Chybět nebude ani přednáška profesora Petra Čorneje o Karlu IV.
„Za rok uspořádáme osm přednášek, jeden vlastivědný výlet a před Vánoci adventní koncert,“ vypočítává Drahomíra Nováková.
Spolek má v současnosti přes 50 členů. „V začátcích po revoluci se našimi členy stali čáslavští patrioti ve věku tak kolem čtyřiceti let. Dnes už jsou v důchodu, někteří již nežijí, ale daří se nám získávat nové členy, za poslední dva roky je jich čtrnáct. Jsou to většinou lidé v produktivním věku nebo senioři. Z toho máme radost, ale je nám líto, že studenti v našich řadách by se dali spočítat na prstech jedné ruky.“
Členové spolku platí příspěvky, ty jsou však spíše symbolické, na pokrytí činnosti rozhodně nestačí. A na přednášky, které jsou určeny i pro veřejnost, je vstupné dobrovolné. Spolek je sice samostatným právním subjektem, který může žádat o granty z fondů EU nebo o sponzorské příspěvky, to se však příliš nedaří.
„Například když jsme připravovali otevření archeolokality Hrádek, což trvalo několik let, žádali jsme o sponzorský příspěvek firmu Foxcon. Bohužel jsme neuspěli.“
A tak je hlavním podporovatelem činnosti Včely Čáslavské město Čáslav. Dobrá spolupráce panuje i s muzeem, které spolku poskytuje své prostory – výstavní síň nebo přednáškovou místnost v knihovně.
Dramaturgii programu vytváří vedení spolku – jednatelka společně se starostou a místostarosty. „Jsme však vděčni i za náměty a nápady našich členů nebo i od veřejnosti.“
Kromě přednáškové činnosti se Včela Čáslavská zaměřuje také na záchranu a obnovu památek v regionu.
„Zdá se mi, že po sametové revoluci si lidé hledají cestu ke svému regionu,“ vysvětluje zájem veřejnosti o činnost spolku Drahomíra Nováková. Nejúspěšnějšími akcemi obnovené Včely byla částečná rekonstrukce raně gotického kostelíka sv. Bonifáce v Lochách, které jsou dnes součástí Čáslavi, a otevření archeolokality na Hrádku letos v den jarní rovnodennosti 20. března.
„V kostelíku v Lochách pořádáme každoroční adventní koncert, který navštěvuje tak padesát lidí. Na vstupném jsme získali něco málo peněz a přispěli tak k opravě stropu, který už hrozil spadnutím. Navazujeme tak na starou Včelu, protože Kliment Čermák přiměl hrabata Chotkovy, aby kostelík opravili. Po obnovení činnosti spolku začátkem 90. let tehdejší členové připravili plán jeho rekonstrukce, která byla rozložena do několika etap. Dosud se podařilo vyměnit střešní krytinu a osadit nová okna.“
To však nestačí, kostelík by potřeboval radikální opravu. Je majetkem římskokatolické farnosti v Sedlci, která je samozřejmě ráda, že se v něm pořádají koncerty. S opravami však nespěchá, protože kostelík není centrem náboženského života v Čáslavi, pravidelné bohoslužby se v něm nekonají.
„Farnost může požádat o dotaci na jeho rekonstrukci, ale prozatím investovala do pro ni důležitějších objektů. Proto máme ještě letos v plánu na kostelík upozornit informační tabulí s tím, že je po dohodě možná jeho prohlídka.“
Úšpěšnější byla Včela Čáslavská v otevření venkovní expozice na archeolokalitě Hrádek, kterou jako první prozkoumal Kliment Čermák během dvaceti let, počínaje rokem 1876. „Dopustil se“ tím dalšího čáslavského prvenství – Hrádek vstoupil do učebnic archeologie jako vůbec první systematicky a dlouhodobě zkoumaná česká lokalita. Čermák byl průkopníkem i v přístupu k terénní dokumentaci, kdy přesně zachytil sled jednotlivých vrstev. Dnes je to samozřejmé a základní, ale on byl první, kdo podrobně kresebně dokumentoval stratigrafii české lokality.
Došlo tu k vzácným nálezům, například tzv. zlatého langobardského prstenu s delfíny ze 7. století, který se však nacházel ve vrstvě z 9. století. Jak se sem dostal? Těžko říci…
„Při obnově Hrádku nám pomáhaly i děti z čáslavských základních škol,“ doplňuje Drahomíra Nováková. Spolek propaguje své přednášky i v čáslavských školách, nejvíce na tuto nabídku slyší studenti gymnázia.
Další činností Včely Čáslavské, kterou se spolek vrací k vlastním tradicím, je letošní vydání sborníku Zprávy Včely Čáslavské I. Spolek své Zprávy vydával ve 2. polovině 19. století. Uveřejňoval
v nich statistiky o počtu členů, o darech, které spolku lidé věnovali, ale
i texty o regionálních dějinách z pera členů Včely. Všechny ročníky vlastní čáslavská knihovna a patří k nejžádanějším publikacím; každý, kdo se zabývá regionálními dějinami, se bez nich neobejde.
„V našem sborníku máme spíš než statistiky odborné články. Zařadili jsme do něj přednášky z posledních dvou let,“ upřesňuje Drahomíra Nováková. Náklad představoval 200 kusů, pro členy spolku byly výtisky zdarma, pro ostatní za určitý obnos. Publikace navazuje na sborník Muzejní spolky včera a dnes z roku 2011, z něhož dnes není k dispozici ani jediný exemplář, v digitální podobě je však umístěn na internetových stránkách Včely www.vcelacaslavska.eu.
„Další Zprávy plánujeme vydat za dva roky.“
Včela Čáslavská může být na svou obnovenou činnost docela pyšná. I v dnešní uspěchané době, nabité informacemi, s nedostatkem času na všechno, s obrovskou nabídkou volnočasových aktivit, se jí podařilo získat nové členy a veřejnost na její akce chodí se vzrůstajícím zájmem. Kliment Čermák by měl radost…
Dana Čermáková
Fotografie Vladimír Havlíček
Muzejní a vlastivědný spolek Včela Čáslavská
Muzejní a vlastivědný spolek Včela Čáslavská byl založen roku 1864. Zakladatelé si kladli za cíl zachraňovat a soustřeďovat veškeré historické památky regionálního charakteru. Spolek se začal velmi rychle rozrůstat a v lednu 1865 měl již 77 členů. Přibývalo i sbírek, které byly postupně roztříděny do tří skupin – archiv, sbírka mincí, sbírka starožitností a vznikla i spolková knihovna. Brzy se Včela rozhodla své „poklady“ představit široké veřejnosti – již v září roku 1865 otevřela první výstavu, kde vystavila téměř čtyři sta předmětů. Výstava se stala dalším z odrazových můstků do úspěšné spolkové budoucnosti.
V roce 1877 byly sbírky předány novému výboru, v jehož čele stál Jan Hendrich a později – od roku 1891 – Kliment Čermák. Spolková činnost se pod vedením těchto dvou dočkala dalšího z vrcholů. Za tohoto šťastného spojení dvou výjimečných lidí dosáhla Včela také vědeckého uznání i v povolaných kruzích. Na výzkumy a sběr dostávala dokonce státní subvence. Spolek byl i ve spojení s vědci a vědeckými institucemi doma i v cizině. Čermák se věnoval v prvé řadě archeologickým výzkumům, pro které dokázal nadchnout mladé i starší členy
a příznivce spolku. Sbírky se množily, a tak se jejich novým domovem stala impozantní jednopatrová budova v novorenesančním slohu, nesoucí na kopuli kopii svatováclavské koruny, čáslavské muzeum.Veřejnosti bylo zpřístupněno v roce 1885. Jeho součástí byly vzácné přírodovědné sbírky Josefa Kaunického.
Jedním z nejdůležitějších počinů bylo vydávání Čermákova muzejního časopisu, který dostal název Věstník českoslovanských muzeí
a spolků archeologických, jenž se stal prvním muzejním časopisem v Evropě. Jeho první číslo vyšlo v roce 1895 a vycházel do roku 1901, kdy se ho Čermák vzdal.
Okolo roku 1900 měl spolek přes dvě stě členů, ale činnost a nadšení znovu začaly upadat. Tento stav nedokázal nikdo zvrátit a v roce 1909 byl podán návrh na rozpuštění spolku. Úpadku a ztrátám na sbírkách se podařilo zabránit sloučením sbírek Včely se sbírkami Městského muzea Kaunického. Spolek městu v roce 1910 daroval okolo 11 tisíc předmětů.
Po 1. světové válce se Včela opět vzpamatovala, a to díky Fr. Škrdlemu, který byl správcem muzea a archivářem Včely. Včela se postupně stávala organizátorem vlastivědného a kulturního života na Čáslavsku, spolupodílela se na archeologických výzkumech v okolí (Močovice, Chotusice atd.) a pilně obohacovala sbírky.
Po 2. světové válce nastala opět krize. Definitivní ranou se stalo začlenění spolku do tzv. Národní fronty v 50. letech.
Leave a reply
You must be logged in to post a comment.