Kouřimský skanzen znovu otevřen

16.8.2016 Publikováno v Z regionu

V Česku se nachází patnáct skanzenů neboli muzeí lidové architektury v přírodě, z toho čtyři ve Středočeském kraji, který tak v počtu na kraj vede. Největším z nich je Muzeum lidových staveb v Kouřimi nedaleko Kolína, prohlášené za kulturní památku v roce 1996. Poslední dva roky bylo uzavřeno kvůli první etapě rekonstrukce, 30. července se však jeho expozice veřejnosti opět otevřely. Můžete tak uvidět zcela nový skanzen s novými stavbami, atmosférou
a obohaceným programem národopisných programů. Mají tu dobře nakročeno k velkému rozvoji a k velké návštěvnosti…

Výměnek z Krchleb a chalupa z Masojed.

Kouřimský skanzen má docela pohnutou historii. Založen byl v roce 1972 Regionálním muzeem v Kolíně pro záchranu památek lidové architektury ze zátopové oblasti přehradní nádrže Švihov neboli Želivka. Měl soustřeďovat stavby z Posázaví, středního Povltaví a Podblanicka. Po otevření v roce 1976 však došlo k první změně jeho původní koncepce. Ta nová byla hodně velkorysá – skanzen měl postupně soustředit lidovou architekturu z celého území České republiky. Tato megalomanská myšlenka vedla k tomu, že do muzea byly převáženy historické stavitelské památky lidové architektury z Čech
i Moravy.

Koncem 80. let se tento záměr ukázal být nereálným nejen vzhledem k omezenému areálu muzea, ale i kvůli architektonické rozdílnosti přivezených staveb. Jak to vůbec mohlo někoho napadnout, když tu už byly největší a nejnavštěvovanější skanzen v Rožnově pod Radhoštěm – Valašské muzeum v přírodě (1925), Polabské národopisné muzeum v Přerově nad Labem (1900 – nejstarší domácí skanzen), Soubor lidových staveb a řemesel Vysočina v Hlinsku (1967), Národopisné muzeum Slánska v Třebízi (1969) nebo Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy ve Strážnici (1973)?

Po sametové revoluci v roce 1990 došlo k rozumné změně koncepce muzea, mělo soustřeďovat jen architektonické památky z Čech. Bohužel zákon o restitucích znamenal pro nadějné plány konec – dvacet let (!) se nedělo nic, protože rodina Lonských uplatnila nárok na vrácení většiny pozemků v areálu muzea. Ach, ty relikty socialismu… Naštěstí se vleklý soudní spor podařilo ukončit v roce 2012, takže se mohlo přistoupit k tvorbě nové koncepce rozvoje muzea, snad už poslední. Jejím základem je jeho dostavba společně s odstraněním následků nevhodných úprav objektů z 90. let.

První etapa rekonstrukce znamená začátek proměny kouřimského skanzenu z Muzea lidových staveb v Muzeum české vesnice, což je docela podstatné a určuje charakter podoby, do níž se areál bude postupně převtělovat. Soustředí vesnická sídla ze středních, východních a severních Čech.

Usedlost z podbrdských Strašic

Před první etapou bylo v areálu muzea shromážděno devět staveb, po rekonstrukci jich je čtrnáct. Přibyly dvě téměř kompletní usedlosti, první ze středního Polabí, která se skládá ze tří objektů, druhá z Podbrdska, obsahující dva objekty. Stávající areál obohatil také zrekonstruovaný mariánský sloup z Konárovic. Větší stavby doplňuje řada drobných památek.

Do první etapy se nepodařilo dostat plánované hlavní dominanty muzea, kterými by měla být rekonstrukce gotického kostela sv. Jana Křtitele z posázavských Dolních Kralovic, kopie vodního mlýna z Tismic u Českého Brodu a kopie větrného mlýna z Borovnice u Nové Paky. Ani hlavní vstupní budova s občerstvením, obchodem a zázemím pro návštěvníky, jakou známe například z Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, tu ještě není, ale je v plánu pro další etapy rekonstrukce muzea. Nicméně i tak kouřimský skanzen nabízí celkovou změnu atmosféry, protože vedení Regionálního muzea v Kolíně se snaží vytvořit alespoň náznak původního prostředí, z něhož byly jednotlivé stavby přeneseny. Návštěvníci tak nyní najdou třeba stylizovanou náves, do které se obracejí hlavní průčelí usedlostí ze středních Čech.

Součástí první etapy rekonstrukce je rovněž kompletní reinstalace expozic ve všech stávajících objektech. Po otevření muzea je většina hotova, některé se budou dokončovat postupně. Prohlídky se nesou v podobném duchu jako před rekonstrukcí, tedy individuálně s možností výkladu průvodce. K již zažitému cyklu národopisných pořadů, které se ve skanzenu pořádají, přibudou dva nové, vedení muzea počítá i s lektorskými programy pro děti. Dosud kouřimské muzeum lidových staveb ročně navštívilo zhruba dvacet tisíc lidí, nyní  se očekává zvýšení návštěvnosti díky rozšíření areálu, širší nabídce programů pro veřejnost a třeba i díky cizojazyčným webovým stránkám.

O dalším rozvoji muzea přineseme informace v připravovaném rozhovoru s ředitelem Regionálního muzea
v Kolíně Vladimírem Rišlinkem v některém z příštích čísel.

Dana Čermáková

Fotografie autorka