Zámek Kačina v Nových Dvorech otevřel pro své návštěvníky novou expozici – zámeckou konírnu, umístěnou
v rozlehlých suterénních prostorách této ojedinělé klasicistní stavby.
Expozici oficiálně otevřela ve čtvrtek 11. srpna ředitelka Národního zemědělského muzea Kačina ing. Alena Štecherová za přítomnosti řady hostů, z nichž jmenujme generálního ředitele Národního zemědělského muzea ing. Milana Jana Půčka a ředitele Národního hřebčína v Kladrubech n. Labem ing. Jiřího Machka. Jak ve svém úvodním slovu uvedla paní ředitelka, zpřístupněním pečlivě zrekonstruované zámecké konírny si splnila po dvanácti letech svůj sen, když v tehdy zanedbaných prostorách objevila pozůstatky po bývalém ustájení koní majitelů zámku, hraběcí rodiny Chotků. I když od snové vize k její současné realizaci uplynula určitá doba, výsledek rozhodně stojí za to. Budete-li procházet tímto prostorem, poznáte, jakou péči věnovali majorátní páni svým koním a jejich pohodlí při ustájení. Také technické provedení jednotlivých stání je dokladem promyšlené práce, počínaje pohodlným prostorem pro každého koně a konče možností vodního vymývání spodní části dřevěných roštů. Každého návštěvníka jistě zaujme dermoplastický preparát plnokrevného hřebce Grandiva, umístěný v naprosto reálném postoji v jednom ze stájových stání. Narodil se v roce 1938 v Německu a je spojen s budováním stáda v Napajedlech, kde patřil mezi nejúspěšnější plemeníky. Na dostihové dráze startoval 20 x a z toho 8 x zvítězil.
V zámecké konírně mohlo být ustájeno až čtrnáct koní, jezdeckých i kočárových. Ti klidnější, kočároví koně, se uvazovali do užších „štontů“ neboli stání, která se nacházejí v části blíže k východu do parku. V zadní části konírny jsou uzavřené boxy, kam se uzavírali na volno temperamentnější koně, především hřebci, hřebné klisny nebo klisny s hříbětem. V konírně i přilehlé kočárovně musel být také dostatek místa pro koně a kočáry hostů.
Konírna byla vystavěna až v samém závěru stavby zámku v roce 1823. Její umístění v suterénních prostorách šlechtického sídla je zcela unikátní, zpravidla byl pro ustájení koní budován samostatný objekt. Svému účelu sloužila kačinská konírna až do počátku 30. let minulého století, kdy poslední šlechtický majitel Quido Thun Hohenstein uprchl před hrozbou konkurzu do ciziny. Ale ještě v 60. letech minulého století byli v původní konírně umisťováni koně na jednu noc při příležitosti jezdeckých závodů. S koňmi byla na Kačině spojena ještě budova kočárovny, k níž dnes přiléhá zámecký skleník. Zde byly garážovány kočáry a bydlel zde také zámecký kočí.
Součástí prohlídky zámecké konírny je také vystavený kočár, který pochází ze sbírek Národního hřebčína v Kladrubech n. Labem a je ukázkou, jaký typ kočáru zapřahali Chotkové při svých cestách či vyjížďkách po okolí. Jde o kočárový typ „Phaeton“, vyrobený v Paříži roku 1884, kočár pro mladé muže, kdy majitel sám ovládá spřežení. Vystavené dobové fotografie z rodinného archivu Chotků pak návštěvníkům nové expozice přibližují momentky ze všedního
i svátečního dne, jehož nedílnou součástí byli i koně.
Zámek Kačina u Nových Dvorů patří mezi perly zámeckých objektů nejen na území ČR, ale dá se říci, že v celé Evropě. Turistům dnes nabízí návrat do období klasicismu, charakterizovaného nejen elegantními stavbami a jejich neméně elegantním vybavením, ale také atmosférou, v níž je architektonické dílo dokonale propojeno s ojedinělým prostředím rozlehlého zámeckého parku, do něhož si návštěvník jistě dosadí ušlechtilého koně, v jehož sedle si lze představit dámu, případně zámeckého pána při projížďce kočárem v průčelí zámku .
Všem, kdo se zasloužili o zrekonstruování zámecké konírny, patří uznání
a dík. A vám, kdo si na tento nádherný zámek uděláte výlet, pak přání bohatých zážitků.
Miroslav Štrobl
Fotografie autor a archiv autora
Leave a reply
You must be logged in to post a comment.