Když v roce 1734 nechala majitelka kácovského panství Anna Marie Františka, velkovévodkyně Toskánská, umístit ve zdejším kostele Narození Panny Marie jednu z relikvií svatého Liberáta, nemohla tušit, že tím zakládá tradici kácovské poutě. Po staletí k hrobu tohoto mučedníka putovali kolem 17. srpna poutníci, aby tady hledali posilu, za něco děkovali a nebo jen měli dobrý pocit z návštěvy památného místa. Datum konání poutě je určeno tak, aby se konala v neděli v týdnu po 17. srpnu.
Tradice církevních poutí je dnes na mnoha místech u nás přetavena v několikadenní lidové veselice, které nemají s původním posláním a smyslem poutí nic společného. Nejmodernější adrenalinové atrakce i tradiční kolotoče, létající labutě, houpačky, dětské mašinky a perníková srdce představují spolu s nabídkou lángošů, smažených brambůrek a spoustou stánků
s více či méně laciným zbožím dnešní podobu poutí.
Nejinak tomu nebylo ani ve dnech 19. – 21. srpna v Kácově. Nejkrásnější den představovala sobota, kdy byly prostory od náměstí až po břeh Sázavy zavaleny stovkami návštěvníků z blízkého i širokého okolí. Průjezd městem byl zrušen, příjezdové komnikace zcela zahltila zaparkovaná auta. K vidění byly nejen holandské adrenalinové atrakce jako Extreme Off Ride a Booster Maxxx, ale třeba
i Aquazorbing neboli velké nafukovací průhledné míče, ve kterých se dítě pohybuje v bazénu. Je to určitě bezpečnější než kutálet se ze stráně dolů… Velmi zajímavý byl i bazén, v němž jezdily dvoumístné lodičky s volantem, podobné elektrickým autíčkům z autodromu. Nechyběly trampolíny, skákací hrad, lavice, strašidelný dům ani rotující velké hrnečky, takže na své si přišli všichni – děti, dospívající i dospělí.
Na kácovskou pouť se romanticky založení návštěvníci mohli v sobotu dopravit také parním vlakem Ferdinandem s lokomotivou Čtyřkolák, který České dráhy vypravují každý rok několikrát od června do konce srpna do různých míst Posázaví. Odjezd byl
v 9.00 hod. z nádraží Praha – Braník, do Kácova historický vlak i s několika přestávkami dorazil ve 13.15. Zpátky pak vyjuchané návštěvníky odvezl
v 17.00, v Praze na vršovickém nádraží vystoupili v osm večer. Krásný to celodenní výlet bez starostí.
Kácovská pouť sice není tak velká jako třeba kutnohorská, má však své neopakovatelné kouzlo na břehu romantické Sázavy…
-dan-
Fotografie autorka
Leave a reply
You must be logged in to post a comment.