Za dveřmi byly slyšet zvučné hlasy, které se smály a zpívaly, otevřeným oknem se linula vůně svařeného vína a kořeněných sušenek, a ta světla všude kolem! Nejsou to Novákovi od vedle, ale pomyslné dveře do pohádkových Vánoc sousedního Německa.
Ne vždy platí, že s větší dálkou, kterou překonáváte, toho uvidíte víc, a pro světové Vánoce to platí dvojnásob. Svátky na pláži zní možná lákavě, těžko však v člověku vyvolají tu vnitřní radost, když v ruce svíráte hrneček s glühwein, tedy svařeným vínem, a svůj zrak upíráte na krásný strom, protože tradice zdobení stromků vznikla právě tady, v Německu.
Trhy
Adventní Německo bezpochyby patří k nejpopulárnějším destinacím na světě. Tamní vánoční trhy se těší oblibě napříč evropskými i americkými státy, a i když v takových místech vznikají jejich kopie, ta pravá atmosféra, co panuje v německých městech, je zkrátka nenapodobitelná. Zasazeny do náměstí s původní architekturou, která se najde i v německých velkoměstech s mrakodrapy (Frankfurt nad Mohanem), lákají vůní typických německých pochoutek, jakými jsou wursty (klobásy), sýrové špecle, preclíky nebo smažené brambory na pánvi – bratkartoffeln – se zakysanou smetanou. Všechny tyhle dobroty se zapíjejí svařeným vínem nebo punčem z jablečného vína neboli apfelweinem, což je specialita frankfurtské oblasti. Každé město má také svou vlastní edici hrnků, které si můžete za malý poplatek koupit. A věřte, že série krásných hrníčků není to jediné, co si z takové procházky po okolí můžete přinést.
Přípravy na Ježíška
Postava Ježíška je specifikum jednotlivých národů. Na severu Evropy naděluje vánoční skřítek, v Americe Santa Claus, v Holandsku je jeho vánoční obdobou Sinterklaas (Sv. Mikuláš), v Rusku a okolních zemích Děda mráz, a takhle bychom samozřejmě mohli pokračovat do nekonečna. V Německu však naděluje dárky dětem Weihnachtsmann (v doslovném překladu Vánoční muž) nebo Christkind. První typ postavy je vděčnou obdobou Santy Clause, zato ta druhá, ve kterou děti věří a které posílají dopis, zdobený cukrem, je v obecné představě lidí malé děvče s blonďatými kudrlinami a zlato-bílými šaty, podobající se andělovi!
Český Ježíšek nebo německý Christkind samozřejmě naděluje dárky pod stromeček. Ten se v některých německých domácnostech staví až 14 dní před Vánocemi (zdobí se však až na Štědrý den), a toto je tradice, která vznikla právě v Německu v období středověku. Prvně se stavěly jakési pyramidy ze dřeva, které se zdobily zelenými větvemi. Světýlka, respektive svíčky, byly na strom poprvé pověšeny v 16. století Martinem Lutherem, zakladatelem protestantské církve v Německu, když chtěl zachytit pohled na třpytící se hvězdy mezi stromy. Alespoň takhle to pověst vypráví.
Na vánočním stole
Štědrovečerní večeře se podle tradic v jednotlivých německých oblastech liší. Zatímco v křesťanském Bavorsku se jí ryba, v jiných oblastech, kde se lidé hlásí spíše k evangelismu (např. v Hesensku či Porýní-Vestfálsku) se podává husa, vinné buřty nebo tzv. raclette. Že tento druh vánočního stolování neznáte? Původem francouzský sýr se nechá pozvolna roztéct na zařízení, podobném grilu, přičemž přílohu (brambory, maso, zeleninu) a koření si každý volí sám. Štědrý den patří rodině, a tradice společného grilování u večerní tabule je skvělou příležitostí, jak strávit čas pospolu při čekání na Ježíška.
Tradice pečení cukroví je německým maminkám a babičkám také vlastní, přesto to nedělají s takovou vášní jako ty naše, protože s desítkami druhů cukroví nás těžko jiný z národů předběhne. V Německu mezi nejznámější vánoční sladkosti patří kořeněné sušenky spekulatius, které se nabízejí ke svařenému vínu, a potom štola, německá obdoba vánočky, která je však na rozdíl od té naší plněná kandovaným ovocem nebo i mákem a na povrchu je zdobená vrstvou cukrové polevy.
Vánoce v Německu jsou zkrátka kulturní fenomén. Jejich poetičností se nechalo inspirovat mnoho měst v jiných zemích, velmi často třeba v USA. Do Německa také putují za vánoční atmosférou tisíce zahraničních turistů. Dej Weihnachtsmann nebo třeba Christkind, aby zůstaly symbolem míru a lásky tak, jak tomu zatím bývalo po dlouhých dva tisíce let.
Text a fotografie:
Stefan Rack a Bára Bártová
Leave a reply
You must be logged in to post a comment.