Naše politické strany onemocněly. Naštěstí nikoli nemocí šílených krav, jak by mohl evokovat titulek, protože to by pak muselo být utraceno celé stádo. Onemocněly chorobou, kterou tak často onemocní i jednotliví politici, a my jen nevíme, kdo koho nakazil. Ta nemoc se jmenuje – bezzásadovost. Její projevy se dají jednoduše popsat slovy kdykoli, cokoli a s kýmkoli.
Bezzásadovost je choroba, která napadá strany bez rozdílu barvy, loga či světonázoru (pokud ještě něco takového vůbec politici mají). Pro politické strany a politiky v levé části politického spektra to není problémem. Levičáci mají bezzásadovost přirozeně ve svém genetickém kódu
a jejich voličům to nevadí, protože oceňují jednání ve stylu „účel světí prostředky“. Levicový politik může lhát, může podvádět a nemusí plnit žádné sliby. Musí jen dráždit závist a zlobu svých voličů, vyvolávat nepřátelství, poukazovat na to, jací jsou jeho voliči chudáci, jak je zaměstnavatelé a podnikatelé okrádají. To je rajská hudba v uších levicových voličů, a pokud k tomu přidají ještě kritiku neoprávněných zisků, můžou se levicové strany chovat bez zásad a nikdo jim to nevytkne.
Jinak je tomu u stran pravicových. Ty to mají těžké, protože zásadovost, pevnost v názorech, plnění slibů a dodržování smluv se od nich očekává. Proč? Protože takoví jsou, alespoň
z větší části, jejich voliči. Bezzásadovost je u pravicových stran choroba nikoli smrtelná, ale jistě paralyzující. Pokud se strana, která se sama označuje za konzervativní, začne chovat bezzásadově, bude živořit na hranici volitelnosti, v lepším případě jako nepodstatná parlamentní opozice.
Bezzásadovost u pravicových stran volič často nedokáže přesně pojmenovat, ovšem snadno ji vycítí a trestá. Kdyby se nad příznaky bezzásadovosti zamysleli sami pravicoví politici, rozpoznali by je stejně snadno jako jejich voliči. Aniž by existovala přesně popsaná diagnóza, lze bezzásadovost odhalovat použitím jednoduchého diagnostického nástroje, koncentrovaného do prosté věty: To se prostě nedělá.
Jistě bude dobré uvést několik příkladů, aby se medicínští experti pravicových stran (jak jsem napsal výše, těm levým to může být jedno) mohli zamyslet nad léčebnou procedurou. Namátkou z poslední doby vyberu hezký tumor STANu. Když strana, která se dlouhodobě tváří jako zastánce malých podnikatelů a živnostníků na venkově, si krátce před volbami začne namlouvat ty, kdo těm živnostníkům jdou po krku, tak nelze než konstatovat, že je to jasný příklad bezzásadového chování. Stejně tak TOP09 ukazuje, jak lze bezzásadově současně socialismus odmítat (u nás doma)
a zároveň podporovat (ten eurounijní).
Největší obavy mám o ODS. Zdálo se, že se z bezzásadovosti již léčí. Vypadalo to, že má krizi za sebou a rekonvalescence probíhá dobře. Bohužel, teď to vypadá na recidivu. ODS tvoří program a asi zjistila, že má málo informací o životě a potřebách podnikatelů a živnostníků. A protože prý chce vytvořit dobrý program a hledá, co by pro podnikání udělala dobrého, začala se radit s těmi, kdo o tom, podle ODS, vědí nejvíce – s Karlem Havlíčkem z AMSP a s Vladimírem Dlouhým z HK ČR. Jakoby lidé v čele ODS náhle utrpěli ztrátu paměti. Kdo že to dlouhodobě podporuje všechny kroky Andreje Babiše a socialistů? Pro koho jsou zájmy malých podnikatelů a živnostníků jen zástěrkou jiných zájmů? Kdo šplhá po zádech malého podnikání do vysokých sfér politiky? Ano, vždy je odpověď stejná: Karel Havlíček z AMSP a Vladimír Dlouhý z HK ČR. Oni podporovali zavedení EET. Oni podporovali zavedení kontrolních hlášení. Oni se nikdy nevzepřeli Babišovi, Sobotkovi, Marksové či Mládkovi. Nikdy nevystoupili rázně a zásadově proti některému z mnoha předpisů, povinností a hrozeb, které tato vláda uvalila na malé podnikání. Nikdy se nevzepřeli vládě, aby hájili práva a zájmy malých podnikatelů a živnostníků. A pokud něco kritizovali, pak vždy jen opatrně, jemně, jen tak, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. A s nimi chce ODS tvořit program pro malé podnikatele a živnostníky? No, zdá se, že choroba ODS zdaleka nebyla zažehnána. Pánové a dámy v čele strany asi zapomněli, že ne podle programu, ale podle jejich chování je budou voliči hodnotit a volit či nevolit. Verba movent exempla trahunt, přátelé. Přátelé?
P. S. Jsem si vědom toho, že se stanu snadným terčem účelové kritiky, protože jsem předsedou podnikatelského spolku, a jistě se najdou lidé, kteří budou tvrdit, že ze mne mluví uražená ješitnost. Nedá se nic dělat, kdybych na tak hloupou kritiku dal, nemohl bych se svobodně vyjadřovat.
Radomil Bábek
předseda Asociace podnikatelů a manažerů
Leave a reply
You must be logged in to post a comment.