Jedním z důvodů, proč bychom si měli podle pojišťoven, prodejců pojistek a finančních poradců pořizovat pojistky a penzijní produkty III. pilíře, jsou daňové úlevy. Podle současných zákonů je totiž možné získat slevu na dani až do výše 1800 Kč ročně. Sám nevím, jak se to do zákona dostalo, ale mám podezření, že si to prosadily pojišťovny. Stát tak vlastně „dotuje“ produkt soukromé firmy a dělá pojišťovnám slušnou reklamu.
Pro klienty to až takové terno není. Pokud si bude klient platit pojistku
a bude chtít uplatnit slevu na dani, musí si v rámci pojistky i spořit. To, kolik si bude moci každý rok odpočítat, se zjednodušeně odvíjí od toho, kolik si v rámci pojištění spoří a kolik platí za rizikovou část pojištění. V některých případech si klient může na životním pojištění jenom spořit. Navíc se musí jednat o spoření na důchod, a tudíž lze vybrat až ve věku 60-ti let. U III. pilíře penzijního pojištění je to podobné. Pokud bude klient chtít využít plnou slevu na dani z příjmu, bude muset na životním pojištění spořit 1000 Kč měsíčně a na penzijním pojištění 2000 Kč měsíčně.
Nyní se vám pokusím spočítat, jak to bude vypadat pro klienta, kterému je dnes 20 let a do důchodu tedy půjde za 49 let v 69 letech. V prvním případě chce klient využít penzijní pojištění III. pilíř. Aby získal plnou slevu na dani, musí platit 2000 Kč měsíčně. Za 49 let bude mít při zhodnocení 2% na svém účtu přibližně 2.137.000 Kč.
Z toho zaplatí daň z příjmu 131.000 Kč a zbude mu 2.006.000 Kč. Sleva na dani bude za celou dobu celkem +88.200 Kč, příspěvek od státu bude +135.000 Kč a daň z příjmu -131.000 Kč. Proti tomu postavím variantu, kdy bude klient raději investovat do otevřeného podílového fondu a nastaví si bezpečnou strategii s realokací. Tento klient bude mít za stejnou dobu cca 11.657.000 Kč a daň se neplatí (termín „realokace“ si můžete najít na www.youtube.com, je tam skvělé video).
Ve druhém případě se bude jednat
o stejného klienta, ale bude chtít spořit 1000 Kč měsíčně do životního pojištění. Zde bude velmi záležet na výběru pojišťovny. Já si pro ilustraci vyberu pojišťovnu ING a její produkt Smart. Abych počítal porovnatelné, nastavuji stejnou inteligentní strategii s realokací. V tomto případě bude mít klient na konci přibližně 1.235.000 Kč po zdanění. Sleva na dani bude ve výši +88.200 Kč a daň z příjmu -114.000 Kč. Proti tomu opět postavím variantu, kdy bude klient raději investovat do otevřeného podílového fondu a nastaví si bezpečnou strategii s realokací. Tento klient bude mít za stejnou dobu cca 5.828.000 Kč a daň se neplatí.
Z výše uvedeného jasně vyplývá, že sleva na dani je v obou případech pouze lákadlo. Na jedné straně dostanu slevu na dani a na druhé straně si ji stát vezme zpět. A proč ji tedy stát nabízí? Podle mého názoru si to prosadily pojišťovny, protože ty jediné z toho mají prospěch. Klient je nalákán na daňovou úlevu a pořídí si jinak nevýhodný produkt. Když si pak časem uvědomí svou chybu a chce toto nevýhodné spoření ukončit, zjistí, že by musel slevu na dani vrátit. A to se mu pochopitelně nechce. Takže bude raději spořit dál? Ne, naštěstí se časy mění a dnes již můžete nevýhodné produkty „zamrazit“, ukončit, nebo nastavit tak, aby to nebolelo. Pokud budete potřebovat pomoci, bez obav zavolejte nebo napište. Jsem na vaší straně!
Dalimil Peša
nezávislý finanční konzultant
Tel: 608 261 040
Mail: dalimil.pesa@seznam.cz
Leave a reply
You must be logged in to post a comment.