V úterý 14. října, kdy jsem jela na rozhovor se starostou této hraniční obce bývalého kolínského okresu Dušanem Žmolilem, panovalo krásné babí léto, jako kdyby se kalendář vrátil o měsíc zpátky. Malebné městečko nad řekou zahalené do sytých podzimních barev, sluneční paprsky mihotající se na klidné hladině, teplý vítr, lidé jen v tričkách…Zkrátka pohoda.
Pana starostu jsem zastihla bohužel v nepohodě – v pondělí 13. jim přestal fungovat půl roku starý harddisk jejich počítačové sítě, takže obecní úřad museli pro veřejnost uzavřít. Ve středu 15. celé městečko s oběma přidruženými obcemi Vinařice a Lžovice o víc jak dvou tisících obyvatelích čekalo celodenní odpojení od proudu. Děti ve škole i školce kvůli tomu nebudou mít teplé obědy. Starosta si dvakrát stěžoval na ČEZu. Marně.
Náladu mu naštěstí zlepšil příjezd sacího bagru do lokality mrtvého ramene Labe, který má v rámci projektu jeho revitalizace pročistit tamní laguny.
Je po komunálních volbách, vaše Sdružení nezávislých kandidátů „Týnec nad Labem 2014“ vyhrálo volby a vy jste obhájil post starosty do druhého volebního období. Máte radost?
„Tak určitě, ta práce mě baví, ale nedělal bych ji, pokud bych neměl pro Týnec ‚srdíčko‘. Je to totiž čím dál těžší.“
V čem?
„Hlavně v zákonech. Poslanecká sněmovna vrší jeden za druhým, zákony se na sebe nabalují a přitom spolu nekorespondují. Musíte tak být neustále ve střehu a sledovat vývoj. K zákonům často chybějí prováděcí vyhlášky, takže starostové nevědí, jak si s nimi poradit. Chtělo by to lepší metodické vedení pro obce ze strany jednotlivých ministerstev. Porevoluční doba byla jednodušší jak v zákonodárství, tak i v získávání dotací. Dnes je tolik podmínek a sankcí za jejich nedodržení, že se starostové menších obcí bojí dotačních programů. Mám-li zhodnotit své dosavadní zkušenosti s dotacemi, je to velmi problematický boj.“
Pokud jde o občanskou vybavenost, vaše město má základní školu i školku, zdravotnické zařízení, lékárnu, knihovnu, poštu i služebnu státní policie. Co jste za minulé čtyři roky v tomto směru zlepšili?
„V loňském roce jsme z našich obecních peněz vytvořili z budovy bývalé knihovny mateřskou školku. Vyměnili jsme v ní dveře, podlahy, zrekonstruovali rozvod elektřiny a vody, odpad a vymalovali. Nyní realizujeme zateplení budovy staré školky z dotace od Státního fondu životního prostředí. Obě budovy mají kapacitu 90 dětí, která je naplněna.
Ve zdravotnickém středisku ordinují praktický a dětský lékař a je tu i zubní ordinace. Pokud jde o poštu, s jejími službami jsou naši občané stále méně spokojeni. Zatímco ještě před dvěma měsíci u nás dopisy roznášely dvě doručovatelky, které nachodily za jediný den až 29 kilometrů, dnes tuto práci vykonává jedna doručovatelka, kterou vozí ráno z Kolína a odpoledne ji zase odvážejí zpátky. Proto dochází ke zmatkům v doručování, někdy se nedoručí pošta včas a lidé si stěžují u nás na radnici. Dochází k tomu, že motorizovaná jednotka vyloží poštovní doručovatelku v Týnci nad Labem doslova na „mezi“ s několika taškami. Ta, jelikož nemůže na místní poštu si zásilky uschovat, má pak velké problémy s roznáškou. Lidem se také moc nelíbí otevírací hodiny pošty, ale jsme rádi, že pošta je otevřena v sobotu dopoledne.
Až do roku 2011 u nás sídlila pobočka České spořitelny, která ji však zrušila s odůvodněním, že není rentabilní. Od té doby se snažím zajistit pro naše město alespoň bankomat – vždyť během léta nás navštěvují turisté, kteří tuto službu v tak velkém městě, jako je Týnec, očekávají. Bohužel se mi dosud nepodařilo dohodnout se s žádnou bankou. Všechny argumentují tím, že pořízení bankomatu vyjde na milion korun a jeho provoz je tak drahý, že se jim u nás nevyplatí. Budu se však dál snažit najít bankovní ústav, který by tuto službu u nás zřídil. Je to ostatně jeden z bodů našeho volebního programu pro následující čtyři roky.“
Ke komfortnímu žití patří i kanalizace, plynofikace, obecní vodovod, komunikace… Jak si v tomto směru stojí Týnec?
„Podařilo se nám vybudovat kanalizaci s čističkou odpadních vod pro naši trojobec, což byla největší investiční akce v dějinách Týnce. Na základní kámen jsme poklepali 26. března loňského roku a letos prvního srpna jsme zahájili zkušební provoz. Nejde o jednoduchou záležitost, celá kanalizace čítá 26,5 kilometru. Do plného provozu bude čistička uvedena koncem roku. Lidé na její vybudování nemuseli přispět ani korunou, získali jsme dotaci ze Státního fondu životního prostředí. Jediné, co si budou hradit ze svého, je připojení na vlastním pozemku.
Plynofikace proběhla už v roce 2000 v rámci Svazku obcí Týnecko, čítajícího 11 obcí, opět z dotace ze stejného fondu.
Naše vodovodní síť je staršího data, obsluhují ji dva vodojemy, z nichž jeden, pocházející z roku 1916, je nemovitou kulturní památkou. Čeká nás jejich postupná rekonstrukce.
Výstavba kanalizace měla samozřejmě dopad na stav našich komunikací. Některé už prošly, jiné projdou generální opravou. Na některé další komunikace necháme vypracovat projektovou dokumentaci, aby mohly být také postupně opraveny.
Naše historické centrum tvoří dvě náměstí, která čekají na svoji revitalizaci. V současné době je vypracovávána studie na projektovou dokumentaci a postupně pak budeme realizovat jednotlivé etapy, aby proměna obou prostor citlivě korespondovala s historickým rázem našeho města.“
Co dalšího se vám v uplynulých letech ještě podařilo?
„Vybudovali jsme multifunkční hřiště, zrekonstruovali fotbalové kabiny, opravili fasádu historické budovy radnice pocházející z roku 1782, knihovnu přestěhovali do centra města a před rokem v ní zřídili Turistické informační centrum, provedli jsme generální opravu prostor místního muzea včetně nového vybavení, opravili jsme některé chodníky ve městě a po dvou komunikacích v našich přidružených obcích Vinařice a Lžovice, které byly poničeny stavbou kanalizace. Restaurovali jsme Mariánský sloup pocházející z roku 1786, Pomník padlých na Stráni, nyní probíhá oprava sochy sv. Jana Nepomuckého, která bude přemístěna na jiné, důstojnější místo. Opravili jsme rovněž areál Ostrova, kde je letní parket a pořádají se tu hudební koncerty a festivaly, například Rockový Týnec, metalový Týnecký mazec nebo Country večer. Opravili jsme i část dešťové kanalizace. Rozšířili jsme veřejné osvětlení v ulici Bezručova, z dotačních peněz TPCA jsme postavili úplně novou autobusovou zastávku na Masarykově náměstí.“
Před rokem 1989 u vás působily dva velké průmyslové podniky, pobočka Tesly a pak továrna na výrobu strojního zařízení pro cukrovary, které zaměstnávaly velký počet obyvatel Týnce. Jak je to s možnostmi zaměstnání u vás dnes?
„Oba podniky již neexistují. V objektu bývalé továrny na potravinářské stroje funguje jen minimální průmyslová výroba. Jelikož Týnec dnes nemá průmyslové podniky, je jeho nadějí spíše turistický ruch. Právě jeho rozvoj vidím jako stěžejní přínos pro zaměstnanost v našem regionu. Máme tu samozřejmě několik firem, které zaměstnávají místní občany, například ve výkupu a třídění kovů, ve výrobě ručního ovládání automobilů nebo v autoopravně pro značky Avie a Iveco. To ale nestačí, takže lidé dojíždějí za prací do Kolína, Pardubic i do Prahy. Usilujeme o obnovení myšlenky Obchodního grémia, které by mělo napomoci ke zkvalitnění služeb a rozvoji podnikatelských aktivit v našem městě.“
Zájmové spolky a sdružení jsou projevem občanské společnosti. Které spolky jsou u vás aktivní?
„Máme tu myslivce, rybáře, kteří se vzorně starají o údržbu lokality Mezihoří tvořenou třemi velkými a jedním menším rybníkem, působí zde včelaři, kynologové, Svaz tělesně postižených, TJ Sokol zastřešující fotbalisty, tenisty, stolní tenisty, hokejisty, vysokohorské turisty a další amatérské sportovce. Máme zde Klub českých turistů, Asociaci tělovýchovy a sportu pro všechny a Asociaci turistických oddílů mládeže. Týnec a Lžovice mají také Sbor dobrovolných hasičů. Působí zde turistické oddíly. “
Pořádají akce pro veřejnost, jak je to obvyklé v jiných obcích??
„Stavění májů ani posvícení se u nás nekonají, město se však společně s místní firmou specializující se na zážitkovou turistiku podílí na pořádání Svátků Labe, které jsou spojeny se Dnem dětí. Jejich součástí je Závod dračích lodí, letos 31. května se uskutečnil už jeho pátý ročník. Můžete si půjčit mořské kajaky, se kterými se dá jezdit i po Labi. Marina Týnec nad Labem, která je poslední směrem k pramenům Labe, organizuje Odemykání a Zamykání Labe, nabízí svezení na tzv. rychlých člunech speedboat.
Naše Turistické informační středisko pořádá zájezdy do divadel, například do Prahy do Národního, ale i do dalších, dále celodenní návštěvy IKEA nebo adventní výlety. Loni jsme navštívili adventní trhy v Drážďanech, letos tam pojedeme znovu, tentokrát to však vezmeme přes barokní zámek Moritzburg nedaleko Drážďan, kde se natáčela slavná pohádka Václava Vorlíčka Tři oříšky pro Popelku.“
Vedle Čáslavi jste jako jediní v regionu Srdce Čech až do loňska provozovali letní kino. Letos jste ho ale neotevřeli…
„Bohužel, je nám to moc líto, ale digitalizace kin nám to znemožnila. Když nové vedení radnice po roce 1989 rozhodlo o obnovení letního kina, zakoupilo maringotku vybavenou promítací technikou. Návštěvnost se v 90. letech a později dostala i přes 300 lidí na jednom promítání, v posledních pěti letech ale stagnovala a pak klesala. Pořízení digitální promítací techniky, byť ne úplně nové, vyjde na tři čtvrtě milionu, a to si naše obec nemůže dovolit. Budeme se však snažit sehnat sponzory a letní kino obnovit.“
Co vás v novém volebním období ještě čeká?
„Trápí nás podmáčené fotbalové hřiště. Necháme si vypracovat odborný posudek, jak tento problém vyřešit, a pokud to bude technicky a finančně schůdné, zajistíme realizaci.
V souvislosti s provozem nové čističky odpadních vod chceme zavést sběr tuků na jednom sběrném místě, protože tuky ze smažení či vaření obecně, vypouštěné do kanalizace, likvidují bakterie v čističce, a tím snižují její výkonnost.“
V obci máte několik desítek míst na tříděný odpad, v létě svážíte bioodpad, dvakrát ročně umožňujete vašim občanům odložit nadměrný nebo nebezpečný odpad…Sběrné místo na tuky je ovšem docela neobvyklé, tak vám přejeme, ať se vám i díky tomu daří zlepšovat život vašich obyvatel.
„Věříme, že naši občané prospěšnost takového opatření ocení.“
TÝNEC NAD LABEM
Strategicky výhodná poloha na posledním výběžku Železných hor, obklopeném řekou Labe, vedla k osídlení místa dnešního města již velmi dávno. Vlastní název „Týnec“ je odvozený od starého slovanského slova „týn“, které znamená plot nebo ohradu, případně od slovesa „týniti“, které znamená roubit nebo stavět z dřevěných klád.
První osadu v prostoru dnešního školního hřiště, kostela a fary lze datovat podle nálezů keramiky do 10. století, založili ji Slavníkovci, později ji ovládali Vršovci i Přemyslovci (připadla k hradu Oldříš knížete Oldřicha). Dle názvu se dá usuzovat, že již tato první osada měla dřevěné ohrazení. První písemná zmínka o vsi (villa) „Týnec nad vršky“ je uvedena v Kosmově kronice a líčí zdejší setkání pražského knížete Vladislava se svým bratrem, olomouckým knížetem Otou Černým dne 1. května 1110. Kosmas se tohoto setkání osobně účastnil. Další zmínka je z roku 1167, kdy Vladislav II. (1140–72) dává město klášteru v Litomyšli. V roce 1183 daroval Týnec kníže Bedřich klášteru johanitů a v roce 1185 ho osvobodil od poplatků. Na konci 13. století patřil Týnec Jaroslavovi z Choltic, který ho v roce 1306 spolu s druhým labským břehem (Vinařicemi) a dvěma labskými ostrovy prodal Hodkovi z Týnce. Tehdy se Týnec uvádí jako „civitas“, tedy město s rychtářem. Ještě na začátku 14. století přešel Týnec do majetku cisterciáckého kláštera v Sedlci, za jehož vlády bylo v roce 1339 postaveno na obou březích Labe několik mlýnů a krčma pro horníky a kupce, kteří putovali přes zdejší přívoz z východních Čech do Kutné Hory. Po zničení cisterciáckého kláštera husity v roce 1421 zřejmě připadl Týnec Divišovi Bořkovi z Miletínka, každopádně 21. září 1436 zapsal král Zikmund Týnec s přilehlými vesnicemi Vaňkovi z Miletínka, který ke svému obydlí přistavěl „hrad Tejnici“. Král Vladislav II. postoupil dne 27. února 1502 město Vilémovi z Pernštejna, čímž začalo hospodářsky velmi významné pernštejnské období. Přes Labe byl postaven první dřevěný most (u kterého postavil dům pro celníka, později zvaný „královská celna“ – dnes č. p. 92), založen byl pivovar a v okolí města vzniklo několik rybníků. 21. března 1560 koupil panství arcikníže Maxmilián, pozdější český král, který Týnec povýšil na královské komorní město se znakem (v modrém poli most přes řeku a čtyřhranná věž s cimbuřím), právem jednoho týdenního trhu a dvou, od roku 1616 dokonce tří trhů výročních. Dvorským dekretem z 11. listopadu 1750 byl při každém výročním trhu dovolen i trh na přízi a trh dobytčí, který Týnec proslavil v širokém okolí.
SETKÁNÍ TÝNCŮ
Měst se slovem Týnec v názvu je v Čechách patnáct a na Moravě dva. Poprvé se jejich zástupci sešli v roce 1986 v Týnci nad Labem, podruhé o rok později v Týnci nad Sázavou, dalšími v pomyslné štafetě byly Týnec u Břeclavi a Velký Týnec u Olomouce. Organizátoři se mezitím dohodli, že budou setkání pořádat v dvouletých intervalech. Možnosti menších Týnců jsou omezené, proto iniciativu přebrala větší města. Každé setkání má část oficiální, kde si zástupci samospráv předají zkušenosti z chodu obcí, a části sportovní a kulturní, v nichž dostanou příležitost předvést se spolky a sdružení zúčastněných sídel.
Dana Čermáková
Fotografie autorka
Leave a reply
You must be logged in to post a comment.