Jedno z lidových přísloví praví, že „proti věku není léku“. Každého z nás totiž čeká etapa věku důchodového. Můžeme ji prožívat různě – zcela osamoceni, v kruhu své rodiny, případně v prostředí, které atmosféru rodinného zázemí přiblíží zcela specifickým způsobem a navíc nám poskytne nové impulzy při vstupu do věkové kategorie seniorů. Za přiblížením této třetí varianty jsme zajeli do Zruče nad Sázavou do Domova pro seniory Centrin CZ, s.r.o. Naším partnerem byla mladá, elegantní a energická dáma Mgr. et Bc. Helena Franclová, Dis., jednatelka této pozoruhodné rodinné firmy.
Kdy vlastně vznikla vaše myšlenka zřízení domova pro seniory Centrin CZ s.r.o. ve Zruči nad Sázavou?
„To se musím vrátit o několik let nazpátek. Moji rodiče podnikali na počátku tohoto století v oblasti výroby a montáže dveří z Anglie a Německa. V Kostelci nad Černými lesy také vlastnili objekt, který přebudovali na ubytovnu, a hledali další objekt s možností stejného podnikatelského využití. Tehdy bývalá Správa spojů opouštěla takový objekt ve Zruči a naskytla se možnost jej odkoupit. Náš původní záměr vybudovat zde klasickou ubytovnu se změnil v okamžiku, kdy jsme se jako rodina setkali s potřebou pomoci mojí babičce z otcovy strany, jejíž zdravotní stav vyžadoval trvalou a kvalifikovanou péči. Naše poznatky z jejího pobytu v klasickém domově důchodců byly značně znepokojující.
Já jsem v té době studovala fyzioterapii a mou reakcí na ony znepokojující poznatky bylo rozhodnutí poskytovat babičce péči přímo v rodinném prostředí. To byl první impulz k rodinné radě’, jejímž závěrem bylo rozhodnutí zaměřit další podnikatelské aktivity na sféru kvalifikované péče o seniory v prostředí, které by mělo spíše rodinnou atmosféru. Od záměru k realizaci však bylo ještě poměrně daleko. Museli jsme získat množství odborných informací. Teprve poté jsme zakoupili na úvěr dnešní budovu Centrinu a získali jsme jako první soukromá společnost v republice registraci na poskytování sociálních služeb od Krajského úřadu Středočeského kraje. To bylo 20. července 2007. Firma Centrin CZ, s.r.o. ovšem vznikla už předtím, 9. února 2007. Od onoho 20. července jsme začali poskytovat prvním klientům zručského domova naše sociální služby.“
Vaši klienti nepocházejí zřejmě pouze ze Zruče, ale z mnohem širšího okolí…
„Jakožto společnost s ručením omezeným nejsme ani krajské, ani městské zařízení, takže můžeme naše sociální služby nabízet v rozsahu celé republiky. Vedle toho se na nás obracejí i zájemci o pobyt v našem domově ze zahraničí, což jsou nezřídka emigranti, kteří stále mají české občanství a chtějí seniorská léta prožít ve své rodné zemi. Máme díky tomu klienty z Německa, Švýcarska či USA.“
Vrátím se ještě k pojmu „rodinná firma“. Jak vlastně máte rozdělené úkoly či povinnosti?
„To rozdělení, jak vy říkáte, je téměř ideální. Já jakožto jednatelka mám na starosti obecně provozní otázky, maminka jakožto ředitelka se stará o velmi důležitou oblast ekonomiky a otec je důležitým technickým článkem našeho rodinného řetězu. Zatím tento triumvirát funguje k naší spokojenosti a ráda bych věřila, že hlavně ke spokojenosti našich klientů.“
Pobyt klientů ve vašem domově s sebou nese jistě i určité ekonomické otázky.
„Samozřejmě, v prvé řadě musíme postupovat podle platné ekonomické legislativy a musíme plnit všechny podmínky, platné pro státní zařízení tohoto typu. A stejně tak jako státní zařízení, i my žádáme Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR o státní dotace. Ty však nejsou nárokové, takže ekonomické otázky zajištění kvalitního chodu všech našich tří domovů jsou leckdy značně zapeklité. Pro nás je hlavní zajistit kvalitní služby klientům. Dovolím si konstatovat, že o peníze jde v tomto případě až na druhém místě.“
Práce v takto specializovaném zařízení s klienty vyšší věkové kategorie, jejichž zdravotní stav je nezřídka značně specifický, vyžaduje určitě proškolený a kvalifikovaný personál…
„Víte, je to spíše poslání než povolání. Každý, kdo zde pracuje, k němu musí mít vnitřní vztah. Práce s lidmi, a zvláště pak v kategorii seniorů, je velmi náročná. Dát dohromady kvalitní tým pracovníků není záležitost jednoduchá. Snažíme se tedy všem našim zaměstnancům vytvářet zázemí pro průběžné odborné doškolování a vzdělávání. Forem zvyšování odborné kvalifikace dnes existuje celá řada.“
Pojďme se podívat na denní život vašich klientů. Jaké aktivity, samozřejmě přiměřené věku či schopnostem, jim nabízíte?
„Výčet by byl značně obsáhlý. K dispozici mají aktivizační terapii, která nabízí různé formy využití volného času. Mohou se účastnit různých výletů, setkat se se zajímavými osobnostmi, například nedávno s populárním hercem Jiřím Krampolem nebo baletním mistrem Vlastimilem Harapesem. V nabídce jsou např. keramické dílny, klub vaření, pánský klub, animoterapie, tedy kontakt se speciálně připravenými domácími mazlíčky… To všechno je součástí našeho záměru vytvářet domácí rodinnou atmosféru.
Paleta každodenních situací, s nimiž se setkáváme, je velmi pestrá, někdy velmi náročná, akce někdy také značně kuriózní. Měli jsme tu třeba svatbu páru, který se u nás seznámil a rozhodl se žít spolu, oslavili jsme také diamantovou svatbu… Pokud k nám přijde klient s omezenými pohybovými schopnostmi, máme připraveno specializované oddělení s 12 lůžky. Připomeňme si skutečnost, že se staráme o klienty, kteří trpí příznaky Alzheimerovy choroby, stařeckou demencí a podobně. Přístup k nim vyžaduje opravdu velkou míru empatie, ale i velkou dávku psychické odolnosti a někdy i značnou fyzickou námahu. Starat se o duševní hygienu našeho kolektivu považuji za stejně důležité, jako pečovat o každého našeho klienta.“
Mluvíme o rodinném prostředí. Každý klient si přináší z toho svého domácího určité zvyky a návyky, a adaptovat se na prostředí nové, byť velice vstřícné, zřejmě není jednoduché?
„To je záležitost nejméně půl roku. Ve spolupráci s rodinnými příslušníky hledáme ty nejoptimálnější cesty, jak klientovi nové prostředí přiblížit. Napomáhají k tomu i takové drobnosti, jako je možnost vybavit si pokoj vlastním nábytkem, v němž člověk prožil řadu let, i drobnými osobními doplňky. Dalším prvkem je i celkem volný režim domova, kde nejsou nijak stanoveny návštěvní hodiny. Jsme schopni vyjít rodině vstříc i v tom, že pokud chce se svým blízkým strávit u nás více času či několik dní, zajistíme jí ubytování přímo v objektu.“
Mohla byste v závěru našeho rozhovoru definovat cosi jako osobní vizi, tedy jak dál v činnosti, kterou zcela zjevně děláte s vysokým osobním nasazením?
„Současná vize se značně odvíjí od toho, že jsem se v letošním roce vdala a chtěla bych se víc věnovat své rodině i svým rodičům. Naprosto reálnou vizí je stále zdokonalovat úroveň péče o naše klienty, vytvářet nové motivační stimuly pro pečovatelský tým. Pokud jde konkrétně o Centrin tady ve Zruči, dovolím si konstatovat, že je tím, co já nazývám ‚srdeční záležitost‘.“
A teď tedy otázka časově vlastně velmi aktuální: blíží se Vánoce. Jaké budou v Centrinu ?
„Já věřím, že krásné, že našim klientům vytvoříme atmosféru pohody, klidu i vzájemného procítění svátečních dnů ve společenství se všemi ostatními. Uděláme pro to maximum. Víte, já je budu prožívat vlastně dvakrát. Samozřejmě v kruhu své rodiny, tedy s manželem a rodiči, a pak také se svojí velkou rodinou našich klientů. Těším se na to.“
Dovolte mi na závěr popřát vám, všem vašim klientům i týmu vašich spolupracovníků opravdu krásné sváteční dny a do nového roku, který se nezadržitelně blíží, hodně zdraví a neutuchající pracovní elán. Děkuji za váš čas i za rozhovor.
Miroslav Štrobl
Fotografie autor
Leave a reply
You must be logged in to post a comment.